Obecně jsou v povědomí spíše kaštany nejedlé, čili plody jírovce maďalu, které rádi s oblibou všichni na podzim sbíráme. Jedlé kaštany jsou však plody kaštanovníku setého, mohutného stromu, který nalezneme nejčastěji v zámeckých zahradách nebo v parcích. Aby se více dostaly jedlé kaštany do povědomí veřejnosti nejen jako potravina vhodná ke konzumaci, rozhodli jsme se právě pro toto téma – co víme o jedlých kaštanech.
Celé severní mírné pásmo se může chlubit 12 druhy kaštanovníků. V naší sadovnické praxi však využíváme pouze jeden jediný druh. Jedná se o kaštanovník jedlý (Castanea sativa). Ten patří mezi bukovité (Fagaceae). Pokud se podrobně podíváte na jeho listy, jejich tvar, toto zařazení vám bude ihned jasné.
Oblast původu kaštanovníku
Kaštanovník setý je původem z jižní Evropy, severní Afriky a západní Asie. Tento strom je výborný jako solitéra pro velké parky. Na pěstování je však dosti choulostivý. Vyžaduje jednak chráněnou polohu a také dobrou výživnou půdu a dostatek slunce. Jeho listy jsou velmi pěkné, dekorativní, sytě zelené a lehce lesklé. Plody jsou jedlé kaštany.
Kaštanovník setý (Castanea sativa) je mohutný strom
V případě kaštanovníku setého se jedná o mohutný strom, který může dorůst až do výšky 30 metrů. Na jednom stromě jsou různopohlavní květy. Samčí květy vypadají jako úzké jehnědy zatímco samičí květy jsou nenápadné, žlutozelené. Kaštanovník má oproti koňskému kaštanu velkou výhodu v tom, že není napadán klíněnkou jírovcovou, zákeřnou chorobou, která způsobuje fleky a předčasné hnědnutí listů jírovce maďalu.
Využití jedlých kaštanů
Jedlé kaštany jsou pochoutkou pro gurmány. S oblibou se naříznuté pečou v troubě, pak se loupou a přímo konzumují. Hojně se využívají také v kuchyni při přípravě nejrůznějších pokrmů, například do nádivek, na speciální kaše, a jsou rovněž vhodné na přípravu polévek. V zahraničí se rovněž zpracovávají na mouku podobným způsobem jako u nás obilí.
