Některé vysoké kvetoucí krásky jakoby přímo vybízely k řezu do vázy. Zahradník pak bojuje mezi touhou pozorovat je na záhonu a vyzdobit si jimi byt. Kokardy naštěstí kvetou tak bohatě, že si můžete dopřát obojí, stačit vysadit pěkný trs do letního záhonu nebo třeba i samostatně do trávníku.
Kokardy (Gaillardia) jsou rod pochýzející z obout kontinentů Ameriky, do Evropy tedy doputovaly až spolu s bramboraminebo lilky. Jejich anglické jméno – indian blanket – je inspirováno žluto-oranžovo-červenou barvou okvětních plátků s hnědým až černých středem, připomínající barevnost přikrývek mexických či peruánských indiánských kmenů.
Evropští zahradníci se šlechtěním kokard začali zabývat až v 18. století. Rod byl pojmenován po francouzském příznivci botaniky M. Gaillardovi de Charentonneau. Vytrvale kvetoucí letničky i trvalkyse staly oblíbenou květinou francouzský a později anglických zámeckých zahrad. V 19. století se rozšířily po celé Evropě a získaly si srdce všech zahrádkářů, kteří touží po letních sytých barvách na záhonech i v kyticích. Kokard existuje několik desítek druhů, pro naše zahradničení však úplně postačí dva základní a samozřejmě jejich odrůdy.
První je kokarda osinatá (G. aristata), trvalka, která na jednom místě přežívá jen tři až pět let, není dlouhověká. Už během prvního roku ale vytvoří rozrostlý trs, bohatě kvetoucí květy podobnými kopretinám, jednoduchými, o to však zajímavějšími barevností i nápadnou velikostí. Trvalkové kokardy milují slunce a dobře propustnou půdu, nesnášejí podmáčení a přílišné zalévání. V těžké půdě porostou také, může se však stát, že nepřežijí do dalšího roku, protože nepříjemné je pro ně hlavně zimní podmáčení. Na takových místech je třeba rostlinupo odkvětu prvních květů radikálně sestřihnout, aby vytvořila do podzimu nové bazální listy, díky nim pak zimu přečká snáz. Kokardám se dobře daří ve skalkách, kde mají zajištěnu štěrkopískovou drenáž mezi kameny. Odstřihovat květy byste měli v každém případě, podpoříte tak tvorbu dalších poupat. Takže stříhat kokardy do vázy přinese nejen radost do bytu, ale také druhé podzimní kvetení na záhonu. V současné době je na trhu celá řada odrůd především ze skupiny Grandiflora – tedy velkokvěté. Původní druh má květy dvoubarevné, uvnitř červené a na okrajích žluté. Toto vybarvení nese i kompaktní odrůda KOBOLD, vyznačující se nízkým vzrůstem okolo 20 cm a tvorbou hustých polštářů. Výborně se tak hodí nejen do skalek, ale také třeba jako lem trvalkového záhonu.
Také odrůda BREMEN je červenožlutá, její velké květy jsou na okrajích jen jakoby postříkané žlutou barvou. Naopak u MONARCH STRAIN převládá žlutá barva a červenohnědý je poze střed plátků. Tyto odrůdy se hodí do trvalkového záhonu třeba jako doprovod okrasných travin, protože květy nesou přímé slabé lodyhy až 60 cm vysoké.
Jinak vyšlechtěné zbarvení má nízká odrůda ORANGES AND LEMONS. Už název – pomeranče a citróny – napovídá oranžový střed s jasně žlutými okraji. Rovněž nízká – do 40 cm – je odrůda SUNBURST ORANGE ´Granoran´, s velkými zlatožlutými květys oranžovým středem připomínajícím kulatý pomeranč.
Dlouho se čekalo na čistě červenou kokardu, dnes jich je k dispozici několik. Mezi nejkrásněji vybarvené patří BURGUNDER, středně vysoká odrůda s jasně červenými až vínovými květy, vhodná také k řezu do vyšších váz.
Stejně tak je na tom se vzrůstem i AMBER WHEEL, tedy jantarové kolo, s květy jasně žlutými, ale docela jinak tvarovanými než mají výše zmíněné odrůdy. Plátky barvy jantaru vypadají nejprve jako smotané trubičky, ze kterých se otevřou do paprsku se třemi růžky.
Do letničkové výsadby se hodí jednoletá kokarda sličná (spanilá) (G. pulchella). Původní druh se od výše zmíněných trvalekna první pohled liší hlavně vzrůstem, lodyhy s květy jsou až 80 cm vysoké. Právě z tohoto druhu byly ale křížením s velkokvětými kokardami osinatými a G. aestivalis s trubkovitými kvítky v okvětí vypěstovány plnokvěté hybridní odrůdy široké palety barev.
Pěstovatje můžete poměrně snadno ze semen, která je třeba vysévat v dubnu do pařeniště chráněného před mrazem. Po vyjednocení pak koncem května přesadíme sazeničky do záhonu, kde rychle narostou a zesílí. Celé léto až do října pak postupně vykvétají. Nejčastěji jsou k dostání semena odrůd LORENZIANA, s kulatými plnými květy a FANTASY MISCHUNG s květy plnými kopretinovými. Obě odrůdy dorůstají do výšky 50-60 cm a poskytují ve směsích květy krémové, žluté, červené, oranžové i vícebarevné.
