reklama

Tvarování dřevin

Kromě živých plotů můžeme na svých zahradách tvarovat také velké množství dřevin do těch nejrůznějších tvarů. Tvarovat můžeme koule, polokoule, kvádry, kužely, spirály, jehlany anebo nerůznější zvířata. Obecně se tyto prvky nazývají topiaria. Na řez i údržbu jsou poměrně pracné. Mohou být součástí mobilní, tedy přenosné zeleně v nádobách anebo mohou růst přímo ve volné půdě.

i (Zdroj: shutterstock.com)
Tvarování dřevin

Používány bývají nejčastěji jako architektonický doplněk staveb, pergol, teras, příjezdových cest anebo mohou být součástí rostlinných kompozic zahrady. Ve volné zahradní kompozici takové přísně geometrické tvary rozhodně přitahují pozornost a zraky všech.

U mnoha rostlin máme k dispozici již původní do kulata nebo polokulata vytvarované rostliny, které tyto tvary mají jako přirozenou součást růstu a jsou označovány jako kultivary „nana“ čili zakrslý anebo „globosa“ jako kulovitý. Než však takovéto rostliny vyrostou do námi požadované velikosti, trvá to poměrně dost dlouho, někdy i desítky let, takže to není záležitost pro netrpělivé.

Jednodušší a také rychlejší variantou je vysadit naprosto běžným způsobem rostoucí druh, a ten pak v určité výšce začít upravovat do požadovaného tvaru případně velikosti. K tomuto účelu jsou nejvhodnější dřeviny s drobnějším listem nebo jehličím.

Tvarování dřevin
Tvarování dřevin (Zdroj: )
Tvarování dřevin
Tvarování dřevin (Zdroj: )
Tvarování dřevin
Tvarování dřevin (Zdroj: )

Ze stálezelených dřevin jsou k tvarování vhodné některé brsleny (Euonymus), některé dřišťály (Berberis), samozřejmě zimostráz (Buxus), skalníky (Cotoneaster), ptačí zob (Ligustrum), nízké tavolníky (Spirea) a z jehličnanů nízké zeravy (Thuja), borovice kleč (Pinus mugo), tisy (Taxus), a jedlovec zvláště varianta Taxus canadensis.

Zvláštním typem tvarové úpravy je zaštipování borovic. To provádíme podle aktuálního počastí a také podle typu stanoviště, obvykle však termínově v průběhu měsíce května. Rozhodujícím faktorem, kdy s vyštipováním začít, je vždy stav vyrašených výhonků. Ty by měly být podle druhu borovic dlouhé od 5 do 20 cm, ještě bez jehličí, světle zelené barvy, dosud měkké a ohebné. Zaštipování borovic se provádí s cílem zhoustnutí těchto dřevin a také za účelem zastavení prodlužovacího růstu.

Po zaštípnutí se na vrcholu nového výhonu vytvoří 5 – 7menších výhonů, což v budoucnu povede k zahuštění růstu. Výhony ulamujete minimálně o třetinu až polovinu, můžete i více. Pokud máte rostlin méně, lze zaštipování provádět ručně. Při velkém množství rostlin je lepší použít velké zastřihávací nůžky například na tvarování živých plotů, což výrazně urychlí práci. Co se borovic obecně týče, nejvhodnější jsou k zaštipování borovice dvojjehličkaté, to je takové, které mají ve svazečku vždy pouze dvě jehličky.

Text: Zuzana Bohdalová

Publikováno: 4. 3. 2013, Autor: