Také vám začaly na zahradě ničit úrodu čerstvých salátů a pěkných listů na trvalkách drátovci? Dnes si na ně posvítíme, nebo spíše poradíme, na jaké návnady drátovce nalákat, aby se nám podařilo je z našich zahrad postupně vymýtit. Je třeba s tím začít ihned, aby se drátovci nerozšířili po zahradě a nepustili se třeba ještě do mrkve nebo brambor.
V posledních letech velmi rychle stoupá počet napadených plodin pěstovaných na zahradách, do kterých se s vervou pouští drátovci a ničí nám tak výpěstky, o které se snažíme co nejpečlivěji starat. Drátovci jsou vlastně larvy různých druhů kovaříků, z nichž nejčastěji se vyskytuje pravděpodobně larva kovaříka obilného (Agriotes lineatus), kovaříka locikového (Agriotes sputator )a kovaříka tmavého (Agriotes obscurus), kteří napadají převážně brambory. Jiné druhy drátovců mají v oblibě kukuřici, další mrkev, nebo řepu cukrovku, jiní se s chutí pustí do květin, listů na keřích nebo do salátu.
Jak poznáte, že vaši úrodu napadl právě drátovec? Na hlízách brambor či v mrkvi se objevují duté vykousané chodbičky, bramborové hlízy jimi bývají protkány tím více, čím déle jsou hlízy brambor ponechány v zemi. Brambory mají tou dobou již odumřelé kořeny, které mohly larvy dosud spásat, a tak se přesouvají do hlíz. Stejné chodbičky mohou vykousávat larvy v dolní části kukuřice, těsně nad kořeny. Úzkými chodbičkami bývají protkány i kořenové části mrkve. Na listech keřůzase mohou škodit již zcela vyvinutí brouci drátovců – lalokonosci, kteří rádi okousávají hlavně okraje listů. Nejúčinnější obranou je ruční sběr brouků, který se nejlépe daří ve večerních hodinách.
Různé druhy kovaříků kladou vajíčka ve dvou nejčastějších aktivních fázích, kdy první z nich probíhá v období od konce března až do první půlky května a druhá aktivní fáze nastává od konce června do začátku října. Larvy potřebují ke svému zdárnému vývinu dostatečnou půdní vlhkost, takže se těmto škůdcům celkově více daří ve vlčích létech. V hloubce přibližně půl metru v půdě pak přezimují a do úrovně ornice se navracejí až v polovině května následujícího roku. Při teplotách okolo 8°C putují drátovci na podzim zpět do hlubších vrstev půdy.
Mezi preventivní opatření, která se osvědčila v boji proti drátovcům, patří likvidace pýru na zahradách, odklízení veškerých zbytků po sklizni a podzimní hluboké rytí pozemku, aby se zabránilo drátovcům v kladení larev a později ještě za teplého podzimu přerýt půdu znovu, aby došlo ke zdecimování mladých vyvíjejících se larev. Máte-li možnost, vpravte do půdy chlévský hnůj, ten na samičky kovaříků působí velmi lákavě, nebudou tedy svou pozornost soustřeďovat na vámi pěstované plodiny, ale zaměří se na chlévskou mrvu. Pomoci v boji proti drátovcům může i aplikování dusíkatého vápna do půdy ihned po výsadbě plodin. To však musí být provedeno nejpozději do vzejití brambor. Dusíkaté vápno je nejúčinnější v boji proti larvám kovaříka obilného. Na plochy, kde škodí larvy, je možné též použít chemický prostředek s názvem Dursban.
Velmi účinný může být boj proti drátovcům metodou položených návnad. To znamená, že si připravíte kousky mrkve a brambor takové větší špízy napíchnuté na hůlku a uložíte tyto návnady asi do hloubky 3 až 10 cm do půdy. Tyto návnady musíte kontrolovat nejpozději 1 x za 2 nebo 3 dny a ihned je zlikvidovat, nejlépe spálit. Další metodou boje za použití návnad na drátovce je do drážek mezi rostliny na zahradě zakopávat pšenici, kterou jste předtím nechali naklíčit v rašelině anebo kukuřici zabalenou v řidší pytlovině. Opět je nezbytné včas zkontrolovat tyto návnady a zjistit, zda se škůdce chytil do pasti. Tuto metodu je však možné uplatňovat pouze tam, kde se dochází na pozemek častěji než 1 x týdně.
