Ruj vlasatá – jedovatá, ale zároveň krásná ozdoba zahrad
Ruj má hned několikeré využití a kromě nápadných vlasů a krásných vínových listů poskytuje své dřevo pro řezbářské účely. Je to poměrně odolná rostlina nabízející v zahradě zajímavou podívanou.
Ruj vlasatá – jedovatá, ale zároveň krásná ozdoba zahrad
Ruj vlasatá (Cotinus coggygria) patří mezi ledvinovníkovité (Anacardiaceae). Keředorůstají obvykle výšky okolo tří metrů. Vzhledem k vysokému obsahu tříslovin, urushiolu a dalších látek může způsobit podráždění pokožky, kdy se u zvlášť citlivých osob může toto podráždění rozrůst až v puchýře. Bohužel alergie na tuto rostlinu byly pozorovány i u zvířat. Z těchto důvodů je potřeba její výsadbu zvážit zvláště tam, kde se pohybují na zahradách děti, osoby citlivé, alergické a také domácí mazlíčci.
Avšak tyto nedostatky, rostlina plně vynahrazuje svou krásou díky zabarvení listů, které u všech kultivarů mění před opadem barvu do oranžova až žluta, a nevšedně vyhlížejícího květenství uspořádaného v latách měnících se v takzvané „vlásky“. Keře mají velmi drobné zelenkavé až nažloutlé květy, které se objevují na dlouhých stopkách v květnu až červnu a vytvářejí bohatě větvená koncová květenství. Plodem těchto rostlin jsou peckovičky. Na stopkách předčasně opadaných květů vyrůstají v plodenstvích dlouhé červenavé chlupy, to je důvod, proč se jí říká vlasatá.
Ruj má svůj původ v jižních oblastech Evropy a Asie, nejčastěji se s ní u nás setkáváme v parcích, kam je vysazována pro svou vysokou dekorativní hodnotu. Občas i zplaňuje. Některé její kultivary jsou zelenolisté jiné červenolisté, ty jsou zvlášť dekorativní. Uplatňuje se také v mobilní zeleni.
Na zahradě je pro pěstování rují nejvhodnější umístění na chráněném místě a na plném výsluní. Ve vyšších polohách je nutné ji chránit před mrazivými větry, neboť vrcholky nových výhonů často namrzají. Naprosto postačující je pro ruje běžná zahradní půda. Poměrně dobře snáší sucho, ale naopak přelití a časté zamokření jim může dosti ublížit. Dobře propustná půda s přídavkem vápníku, hlinitopísčitá je pro pěstování rují naprosto ideální.
V půdách bohatých na živiny není nutné ruje přihnojovat. Pokud dojde k namrznutí koncových výhonů, na jaře je odstřihneme. Pěstujeme-li ruj v nádobě, necháme ji vždy před další zálivkou vyschnout, aby nám nevyhnila. Kultivary s barevnými listy potřebují pro dobré vybarvení listů světlé stanoviště, jinak jejich krásné zabarvení mizí. Zelenolisté odrůdy je možné pěstovat i při mírném zastínění.
Sytě žluté dřevo rují je využíváno v řezbářství a větvičky s pestrobarevnýmilisty i vlásky dokazují svou krásu i v mnohých květinových vazbách a aranžích.
