reklama

Okrasná zahrada – toužíte po ní?

Okrasnou zahradu tvoří mnoho prvků, které jí dodávají jedinečnost a právě onen okrasný ráz. Těchto aspektů je skutečně mnoho a všechny je vyjmenovat skutečně nelze. Ale v případě, že jste vlastníky užitkových zahrad a rozhodli jste se přeměnit svou pýchu v zahradu okrasnou, pak pro vás máme řešení – odkud se dá začít!

i (Zdroj: shutterstock.com)
Okrasná zahrada – toužíte po ní?

Pomocí dřevin

Vzrostlé dřeviny a bohatě kvetoucí rododendrony si můžeme prohlédnout v řadě zámeckých parků, které jsou dílem dávných architektů a jsou poznamenány slohovým obdobím, kdy byly navrhovány. Okrasné dřeviny nejsou k vidění pouze na zámcích, ale přímo v centru mnoha měst, kde velice příznivě oživují všední tvář ulic a dopřávají nám alespoň trochu klidu v uspěchané době.

Vysazované rostliny na těchto místech dobře snášejí znečištěné ovzduší a s různými doplňky, jako jsou lavičky či sochy významných osobností, utvářejí celkový dojem. Především se s okrasnými dřevinami setkáváme na velkých i malých zahradách, kde jsou velmi oblíbené. Chceme-li osazovat zahradu, musíme si rozmyslet, jak velké stromy chceme a jakou barevnost očekáváme. Můžeme docílit i postupného kvetení rostlin od jara do zimy. Nápadité jsou stromy s červeným zabarvením listů, ale i okrasné jehličnany, které se vyznačují rozmanitostí tvarů a různými odstíny zelené, modré i žluté.

Pergolyzahradní stavby necháváme obrůst popínavými rostlinami, které se hodí i na nepěkné zdi na našich zahradách a schovají vše pod zelený závěs na jaře plný květů. Okrasnými rostlinami si zkrášlíme nejen venkovní plochy, ale i balkon, byt či verandu, kde poskytují nevšední oživení. Vždy však myslete na potřeby rostliny, abyste se z její krásy mohli těšit po mnoho let. V dnešní době je možné se poradit s odborníky a specialisty. Poradí vám s pěstováním nebo s rozvržením zahrad a vhodným osázením.

​Hydroponie – aneb jak na pěstování

Rostliny potřebují pro svůj zdravý růst vodu, výživu, vzduch, světlo, teplo a pro hydroponické pěstování substrát. V něm má rostlinka dobré podmínky pro vytvoření kořenového systému. Jako substrát se používá keramzit, který kořeny upevní. Kapiláry na povrchu keramzitu vedou živný roztok, prostor mezi jednotlivými zrny vyplňuje vlhký vzduch. Tyto skutečnosti umožňují, aby živný roztok mohl sahat v nádobě pouze do třetiny její výšky. Nejnižší i nejvyšší polohu hladiny nám ukazuje vodoznak. Můžeme se přesvědčit, že i minimální stav vody rostlinkám postačí na několik dnů.
A jak bychom měli postupovat? Do dekorativní vodotěsné nádoby vložíme pěstební nádobu s rostlinkou fixovanou keramzitem (nahrazuje půdu) a do připraveného otvoru zapustíme vodoznak. Ten nám ukáže, kolik je třeba použít živného roztoku. Obvykle to bývá do výšky jedné třetiny vrstvy keramzitu. Znovu zalijeme, až rostliny roztok zcela vypijí.  Pro větší sestavy rostlin dáme do vodotěsné nádoby více typizovaných stejně vysokých pěstebních nádob s rostlinkami fixovanými keramzitem. Přidáme samostatný vodoznak, mezery zasypeme keramzitem a přidáme živný roztok. Stejná výška pěstebních nádob nám zaručí, že rostliny mají stejnou hladinu živného roztoku… Jednou z velkých předností hydroponie se stala možnost na velmi malé ploše pěstovat vedle sebe rostliny stepní, pouštní, bažinné i z tropických pralesů. Daří se tak sestavit zajímavé celky, které v přírodě vedle sebe nemohou vyrůst.

Velmi snadný způsob

Zvykli jsme si pěstovat květiny v nádobách v zemině. Zalévat je, hnojit, přesazovat, hubit jejich škůdce. Za tuto starost se nám odměňovali – ovšem, pokud jsme opravdu pochopili jejich řeč. Vždyť povadlé listy nemusí vždy nutně znamenat nedostatek vláhy. Naopak. Mohou být důsledkem jejího nadbytku. A pak naše snaha pomoci dostatečnou zálivkou přinese rostlince její konec. Někteří z nás nechávají rostlinky zakořenit ve vodě a potom je s větším či menším úspěchem přesazují do zeminy. Občas se stává, že květinky nám ve vodě zůstanou a dokonce nejeví známky strádání.

Ovšem, ani tato metoda není vůbec nová. První zmínky o pěstování rostlin ve vodě pochází ze sedmnáctého století. S dnešní hydroponií však mají patrně společnou pouze tu vodu. Počátky moderní hydroponie se datují až do šedesátých let minulého století, kdy podstatný krok kupředu znamenalo použití expandovaných jílů, známých pod názvem keramzit. Keramzit dobře vede vlhkost. Tato jeho vlastnost umožnila snížit hladinu vody a omezit tak zahnívání kořenů rostlin a nežádoucí bujení řas. Zvýšil se také přístup kyslíku ke kořenům, který pomohl ke zlepšení růstu rostlin. Následoval další vývoj živných roztoků.

Ani to by však nestačilo. K většímu rozšíření hydroponie bylo zapotřebí uvést na trh systém doplňků: široký velikostní sortiment typizovaných pěstebních nádob a vodoznaků, odsávacích zařízení, dekoračních nádob a vegetačního osvětlení pro vylepšení nevhodných světelných podmínek v interiéru. Dalším krokem se stala možnost zakoupit si nejen jednotlivé díly, ale i celé již osázené soubory, které byly „ušité na míru“ podle požadavků zákazníka a prostředí, do kterého byly určeny. Postupně přibývá těch, kteří využívají služeb profesionálních zahradníků. Hotové sestavy rostlin si nejen zakoupí, ale zaplatí si i další péči o ně. Ta spočívá v tom, že příslušná firma se stará o doplňování živného roztoku, o udržování dobrého vzhledu rostlin, případně o jejich výměnu. Samozřejmě, že není rozhodující, zda v prostředí domácím nebo firemním, na menším prostoru nebo na rozsáhlé ploše.

Pokud jste se tedy rozhodli pro připodobnění vašich užitkových zahrad do podoby těch okrasných, pak neváhejte. Vždycky se zde najde místo pro pár rudých rajčátek, ale estetický vzhled otevřených ploch bude zkrášlen právě těmi okrasnými dřevinami a květinami.

Text: Lucie Sýkorová

Publikováno: 26. 11. 2010, Autor: