Pro kaktusy a jiné sukulenty je charakteristický jak jejich atypický a krásný vzhled, tak i jejich přirozené prostředí. Většina z nás si ve spojitosti s kaktusy vybaví poušť nebo vyprahlé planiny podél opuštěné arizonské dálnice – ale nebylo by to krásné, mít kaktusové záhony i na své okrasné zahradě…
Skutečně, není to jen zbožné přání, iluze, či sen. Některé druhy těchto exotických krasavců doopravdy můžete mít na své okrasné zahrádce. Musíte ale očekávat, že kaktusová zahrada bude vyžadovat dostatek péče, času a pravděpodobně také financí. Vzhledem k tomu, že jsou tyto exotickérostlinyzvyklé na trochu teplejší počasí, než obvykle vládne v našich podmínkách, rozhodně si nemůžete dovolit vysadit je někam na skalku a nechat je napospas jejich osudu. Odolnost kaktusů je různá, ojediněle dokážou přečkat teploty, sahající až do -35 ° C. To jsou ale spíše extrémy. Představíme vám však několik nádherných kaktusů, jejichž odolnost a povaha by mohly obstát i na vaší okrasné zahradě!
Opuntia humifusa
Tento působivý kaktus poměrně dobře snáší nízké teploty a vysokou četnost srážek. Opuncií je ovšem mnoho druhů – jeden krásnější než druhý. Ne všechny by však po výsadbě na zahradu obstály tak, jako Opuntia humifusa, neboli Opuncie poléhavá, či Nopál poléhavý. Opuntia humifusa je jedním z neodolnějších kaktusů vůbec. Tento kaktus si jistě na vaší zahradě místěčko najde. Musí to být ale výborně odvodněné místo. Ideální jsou skalky. Zálivka by měla být malá a pouze občasná. Tento kaktus se množí ulomením jejich segmentů nebo přímo listovými řízky. Množení semeny je také možné, ale daleko obtížnější, takže se využívá pouze zřídka. Barva květů může být žlutá, růžová nebo karmínová. Květy vydrží zhruba 3 – 5 dnů. Na noc se zavírají. Některé plody opuncií lze konzumovat. Pokud začnete opunciipěstovat, je dobré myslet na to, že dorůstá do velkých rozměrů, někdy až do výšky do 100cm. Tělo opuncie je článkovité. Každý článek je sploštělý a pokrytý trny.
Echinocereus
Také druhy rodu Echinocereus (E. coccineus nebo E. triglochidiatus) či zástupci rodu Escobaria (E. missouriensis nebo E. sneedii) jsou otužilé, ale jsou choulostivější k přemokření substrátu než většina druhů opuncií. Pichlavým krasavcům se dobře daří jak na záhonu uprostřed zahrady, tak i na úzkém, oblázky vysypaném pásu u domu. Nejpodstatnější je, aby na zvolené místo dopadal dostatek hřejivých slunečních paprsků. Půda musí být propustná, aby substrát nebyl trvale přemokřen. Druhy choulostivé k přemokření byste měli chránit před vytrvalým deštěm. Oblázkový pás u domu může být schován pod výběžkem střechy, záhon v zahradě ochrání fóliová konstrukce vlastní výroby, instalovaná krátkodobě v případě potřeby.
Jak tedy kaktusy v zahradě pěstovat?
Mrazuvzdorné kaktusy se pěstují na co nejslunnějším místě s dokonalou drenáží . Záhonky zakládáme tak, že vyhloubíme jeden metr hlubokou jámu, na jejíž dno uložíme hrubší, kamennou drť, asi do výšky půl metru. Pak postupně vrstvíme jemnější drť nebo štěrk a na povrch dáme deset až patnáct centimetrů silnou vrstvu jemnějšího, kyselého říčního písku. Maximální propustnost půdy je nezbytná proto, že v zimě o odolnosti co nejvíce rozhoduje právě půdní vlhkost. Takto připravený záhon bude dokonale propustný, avšak téměř bez živin, takže během celého období vegetace bude nezbytné hnojení. Vysazujeme dvouleté až tříleté otužilé rostliny. Nejvhodnější období výsadby je v dubnu až květnu, když se již nevyskytují mrazy. Zavlažujeme, a to častěji, ale v menších dávkách. Pokud máme k dispozici pouze tvrdou vodu, upravujeme ji filtrací přes rašelinu nebo přidáním slabé kyseliny, například kyseliny citronové či vinné.
Z chorob se nejčastěji vyskytují různé plísně a ojediněle i virózy, takzvané mozaiky. Nemocné rostliny napadené plísněmi na těle či kořenech léčíme fungicidy. Na bakteriózy, ale hlavně virózy ještě neznáme účinnou ochranu. Z drobných škůdců se nejčastěji vyskytují různé mšice a háďátka. Napadené kaktusy postřikujeme povolenými insekticidy. Z větších škůdců jsou významní mravenci, šneci a hlodavci.
Velmi nebezpečné mohou být mrazy, zvláště když mají rostliny vlhký substrát, ve kterém se snadněji poškodí kořeny a začínají hnít. Nezapomínejme, že v zimě i mrazuvzdorné kaktusy zamrznou, což je však fyziologický stav, který přežijí, ale jsou křehké. Extrémně nízkými teplotami poškozené rostliny nepřenášíme hned na místa s vyšší teplotou, protože rychlé rozmrazování by znamenalo jejich okamžité uhynutí. Při dodržování správného postupu pěstování by se vám kaktusy měly odvděčit svým osobitým kouzlem exotických zemí.
