reklama

Hmyz na zahradě – ne všichni okřídlení vám škodí!

Zabíjíte a vyháníte malé „breberky“, co vám lezou po zahradě? Pavouci, včely, berušky, škvoři i jiná havěť ale můžou být naopak výbornými pomocníky! Stačí jen vědět, kterého brouka se vyplatí hýčkat a který si vaši pozornost skutečně nezaslouží.

i (Zdroj: shutterstock.com)
Hmyz na zahradě – ne všichni okřídlení vám škodí!

Sice teď postupně zalézají do děr a venku zůstávají jen ti největší otužilci, přesto je dobré vědět i teď, koho na zahradě s přehledem ponechat a koho naopak s klidem vypakovat. Je třeba si uvědomit zásadní věc – nebýt opylovačů, mohli bychom si nechat o barevných květinách a výborném ovoci nechat jen zdát. A na druhou stranu, přirození predátoři na světě taky nejsou jen tak z rozmaru. Hmyzí pomocníci nám totiž v boji s malými škůdci dokážou výborně pomoct.

Hmyzí pomocníci – pestřenka hrušňová

I vaše zahrada je přirozený ekosystém, do něhož se vyplatí zasahovat pouze s mírou. Příliš chemických a ochranných prostředků totiž spíše škodí, nehledě na to, že někdy hubí i ty, kteří si to nezaslouží. Jeden příklad za všechny: pestřenka hrušňová, která vypadá jako menší včelka a jejíž svítivě zelené larvy požírají tolik obávané mšice, je k chemickým látkám skutečně citlivá.​​ Začněme těmi, které rozhodně vyhání málokdo – motýly. Většina z nich se podílí na opylování květů, zároveň kladou vajíčka spíše na rostliny, které jsou v zahradě nežádoucí. Například na kopřivy, které potom motýlí larvy rády požírají. I mezi těmito nenápadnými společníky ale existují nechvalně proslulí škůdci, například bělásek zelný.

Pozor na nenápadného běláska

Samička tohoto nenápadného motýla je totiž schopná naklást postupně po několika desítkách až tři stovky žlutooranžových vajíček, které umisťuje ze spodní strany listů brukvovitých rostlin. Z nich vylíhnuté housenky potom představují pro pěstitele zeleniny doslova pohromu.

Evergreenem všech zahrad jsou včely a čmeláci. Oba dva jsou výborní opylovači. Čmelák žije nejčastěji v zemi, proto se neděste, pokud jeho skrýš náhodou objevíte. Existují i různé typy pestřenek, podobné již zmiňované pestřence hrušňové. Přestože tito hmyzí pomocníci nevypadají nijak roztomile, nechte je s vámi na zahradě žít. Kromě opylování jsou totiž výborní právě i na mšice.

Berušky a zlatoočky

Na ty jsou výborné i berušky, tedy slunéčka sedmitečné, jehož nepříliš pěkné dlouhé šedočerné larvy s červenožlutými skvrnami dokážou spořádat i padesátku mšic za den. I o něco nevzhlednější „beruška“ – slunéčko dvojtečné, dokáže prokázat v požírání larev stejnou službu.

Nepříliš pěkně vypadá i zlatoočka obecná – štíhlá necelé dva centimetry dlouhá „muška“ s velkýma zlatozelenýma očima, s průhlednými zelenkavými křídly a dlouhými tykadly. I ta je výborným likvidátorem mšic, ale i svilušek nebo štítenek.

Vzhlední i nevzhlední brouci

Broukem, kterého málokdo vynese na lopatě za plot, je bezesporu střevlík – velký, zlatozelený kovově lesklý brouk, který umí zatočit s malými škůdci i plži. Stejně je na tom ale i nepříliš oblíbený a mnohdy nezaslouženě za plot putující škvor obecný. Stejné je to mnohdy i s pavouky, kteří jsou kvůli svému vzhledu nedocenění – i oni totiž požírají mšice a jim podobné škůdce.

Přestože se vám hmyzí pomocníci nemusí vzhledově líbit, nebojte se s nimi na vaší zahradě žít. Ne všichni, kteří vypadají mile, vám pomůžou. Někdy je potřeba se zapřít a nechat mezi krásnými květinami pobíhat i nevzhledného tvora.

Martina Tlachová

Publikováno: 23. 11. 2010, Autor: