reklama

Slunná zákoutí s podzimními jiřinami

Mají nespočet barev a tvarů květů. Ozdobí každý záhon a hrdě se vyjímají ve váze, samostatně i ve vazbách. Navíc vydrží po řezu i dva týdny čerstvé. Česká zahrada bez jiřin je skoro nepředstavitelná. A když si některé vysadíte na místo chráněné před mrazem, kam jde trochu sluníčka, ještě v listopadu se můžete těšit z jejich krásy.

i (Zdroj: archiv redakce)
Slunná zákoutí s podzimními jiřinami

Z Ameriky na evropské zámky

Málokdo ví, že Aztékové nebyli jen zdatní astronomové, matematici, architekti a umělci ve zpracování zlata, ale také zdatní šlechtitelé rostlin. Právě u nich objevili španělští dobyvatelé Ameriky mimo jiné i bohatě a pestře kvetoucí jiřiny (Dahlia pinnata), které křížili do různých kultivarů. Hlízy brambor přivezl do Evropy poprvé už Kryštof Kolumbus, hlízy jiřin se však objevily mnohem později, až někdy koncem 18. století. V okrasných zahradách se ale rychle staly oblíbenou květinou a zahradníci šlechtických a panovnických rodů se začali předhánět v tom, kdo vypěstuje větší, pestřejší a jinak tvarované květy.

Odolná až do zimy

Letničková zahrádka by vám měla dělat radost od května až do prvních větších mrazů. A právě jiřiny patří k těm vděčným letničkám, které kvetou celé léto a ještě začátkem listopadu si můžete poslední květy stříhat do vázy.

Pokud ovšem chcete rostlinu udržet při životě a na jaře znovu vysadit, je třeba hlízu ze země vyjmout, jakmile hrozí promrznutí země. Uchováte ji snadno v suché rašelině a jaře rozdělíte na menší kousky s očky a znovu zasadíte – vlastně jako brambory.

Tisíce odrůd

Předvést a pojmenovat všechny kombinace tvarů a barev květů jiřin snad nedokáže ani ten největší pěstitel. Za staletí jich bylo vypěstováno několik tisíc odrůd. Některé nesou květy vysoko až na dvoumetrových stoncích, ty se budou vyjímat v závětří u domu, kde křehkým stonkům nehrozí polámání.
Skupina tří jiřin dobře sladěných barev je u fasády domu stejně dekorativní jako nejkrásnější růže. Jiné tvoří nízké kompaktní bohatě kvetoucí keříčky, ty můžete vysadit právě tak do skalky, jako do různých nádob.
Ve skalce budou zářit obklopeny kameny, ve větších nádobách kolem nich můžete vysadit mírně převislé zelené rostlinky a nechat vyniknout zvláštní tvary třeba jednoduše žlutých nebo červených drobnokvětých jiřin typu pompon – mají květ složený z hustě poskládaných trubkovitých okvětních lístků, takže vypadá jako rokokový šperk.

Variace tvarů a barev

Kromě kulatých květů pomponek máte na výběr třeba jiřiny kaktusové – ty mají obrovské květy s dlouhými jehličkami okvětních lístků. Ještě rozpustilejší jsou druhy třepenité, decentní skladbu širokých lístků zase předvádějí jiřiny leknínové. Jiné mají kvítky drobnější a vypadají trochu jako sasanky (odtud i název těchto druhů), jednoduché jiřiny pak nejsou vůbec nudné, protože jedna řada jejich širokých okvětních lístků je poskládaná kolem barevně odlišného středu.
Bílá, žlutá, oranžová, růžová, červená, různé tóny fialové a dokonce téměř černá – to jsou základní barvy, které ovšem mají žíhané, dvoubarevné s odlišnou barvou lístků ve středu a na okrajích květů, proužkované. Při výběru nových jiřin u dobrého zahradníka se zkrátka nikdy nemůžete nudit – vždycky objevíte něco, co jste ještě nezkusili. Rozjasněte si zahradu několika jiřinami a nikdo kolem vašeho plotu neprojde bez ohlédnutí.

TIP: Pozor na slimáky

Jiřiny mají sladké a křehké listy, slimákům, kteří se v posledních letech staly hrozbou našich zahrad, bohužel velice chutnají. Zkuste tuhle fintu – obklopte mladé rostlinky kruhem ze psích nebo kočičích chlupů. Slimáci po nich zřejmě neradi lezou kvůli svému slizu, takže jiřinky raději nechají být. Vzrostlým rostlinám pak sice listy okusují, ale ty to už většinou přežijí.

Text: Gabriela Koulová

Publikováno: 11. 11. 2010, Autor: