Rostliny a jejich pěstování přináší většině z nás radost. V naší populaci je však poměrně velké množství lidí, kterým rostliny a zvláště ty kvetoucí, způsobují značné problémy. Jistě již tušíte, že dnes se v našem článku zaměříme na alergenní rostliny. Ač krásné, obdařené nádhernými květy a jedlými navíc často i velmi chutnými plody, přesto vyvolávají u alergiků nežádoucí zdravotní reakce.
Bohužel, alergie všeho druhu jsou na prudkém vzestupu. Navíc alergické dispozice se dědí, a pokud jsou tedy oba rodiče alergici, je více než 90% pravděpodobnost, že i jejich potomek se narodí jako alergik. K těmto nebývale vysokým procentuálním hodnotám přispívá i vliv neustále se zhoršujícího životního prostředí. Alergie se popisuje jako nepřiměřená až přehnaná reakce lidského imunitního systému na určitý podnět. Alergie se projevují různým způsobem, a tak je rozlišujeme podle toho, který orgán lidského organismu na ně takto nepřiměřeně reaguje. Rostliny mohou bohužel způsobovat všechny typy alergií, to znamená jak alergie kožní, tak alergie trávícího nebo dýchacího systému.
Existuje i specifická kategorie takzvaných zkřížených alergií, kdy se u člověka projeví příznaky alergické reakce na jiný alergen, než na ten, proti kterému si již dříve vytvořil protilátky. Existuje například zkřížená reaktivita alergenů pylu břízya některých druhů zeleniny(celer, mrkev)nebo ovoce(třešní a jablek). Vysoký stupeň zkřížené reaktivity je častý mezi různými čeleděmi příbuzných dřevinkvetoucích časně zjara. Nejvýznamnějšími zástupci této zkřížené alergie jsou z břízovitých břízaa olše a z lískovitých lískaa habr. Jindy spolu reagují zkříženě například pelyněk černobýl a někteří zástupci miříkovitých jako například kmín, koriandr, mrkev, celer. Zkřížená alergická reakce může však nastat i mezi alergeny pylovými a hmyzími anebo mezi pylovými a potravinovými, tedy mezi alergeny rozdílného původu. Některé zkřížené alergie můžeme nazvat doslova pozoruhodnými z hlediska jejich kombinací. Jako příklad uveďme alergickou reakci způsobenou zkřížením pylu ambroziea požitím melounu či okurky. Alergii může způsobit i požití brambornebo rajčatv kombinaci s pyly trav. O něco známější je zkřížená alergie vyvolaná požitím mateří kašičky anebo medu při alergii na pyl různých hvězdnicovitých rostlin.
Máme-li se alespoň v krátkosti zmínit o alergii kontaktní, nelze opomenout v tomto smyslu významné rostliny s mléčnicemi, tedy kanálky ronícími latex. Do této skupiny patří máky, pryšce, vlaštovičníky, pampelišky a lociky. K podráždění pokožky rostlinami však může dojít i při kontaktu s žahavými, ostnitými nebo zahnutými chlupy některých rostlin. Velmi známé jsou v tomto směru kopřivy, které mají na svých žahavých chlupech ve spodní části miniaturní baňku naplněnou kyselinou mravenčí.
Dalším druhem alergické reakce je takzvaná fotosenzibilizace, kdy se jedná o zvýšenou citlivost na sluneční záření vlivem styku s některými látkami. Tuto reakci způsobuje požití určitého typu rostlin obsahujících fotosenzibilující sloučeniny. Pokud nedojde k požití rostlin, ale k dotyku s nimi za přispění slunečních paprsků, jedná se o fotodermatitidu někdy označovanou jako fytofotodermatitida. Z rostlin způsobujících fotosenzibilitu uveďme alespoň routu, třemdavu, kerblík, bolševník, anděliku, celer, třezalku, třapatku nebo vratič.
Proto, že existuje takové množství rostlin, které mohou způsobit alergické reakce, je dobré o nich vědět, ale není třeba se jich všech obávat. Je dobré se seznámit s možnostmi případné léčby takovýchto alergií a mírněním jejich průvodních reakcí. Každý alergik však již obvykle ví, která z rostlin je tím jeho alergenem. Ve volné přírodě se může stát, že nás některý alergen zaskočí, ale je zcela pochopitelné, že na zahradě je lépe se rostlinám, které nám způsobují potíže, vyhýbat a vůbec je nevysazovat.
