Mají jedno společné: neobvyklé tvary. Jsou naprosto atypickými představiteli rostlinné říše a jejich pěstitelé na ně nedají dopustit. Jsou to drahokamy v neobvyklých sbírkách. Tvarem často připomínají kámen, pýchavku, váleček, prsty nebo růžky. Jejich pěstování není časté ani snadné, ale stojí za to. Mluvíme o sukulentech, rostlinách vyskytujících se snad na všech světadílech.
Sukulentyby se mohly klidně jmenovat šťavnaté rostliny, jelikož jejich název má původ v latinském označení succus neboli šťáva. Označení je velmi příznačné, neboť všechny sukulentní rostliny mají své zásobní látky shromážděné ve svých pletivech v opravdu velkém množství. Mohou si jich dokonce vytvořit dostatečné množství na období nepříznivé pro jejich růst. Z toho vyplývá, že dokážou přežít i období dlouhotrvajícího extrémního sucha.
Sukulenty jsou skupinou velkou a nesourodou. V současnosti jich je na Zemi asi 11 000 druhů. Patří do skupiny suchomilných rostlin, vytvářejí tudíž největší podíl pouštní a polopouštní vegetace. Dělíme je na 2 největší skupiny: listové sukulenty a stonkové sukulenty.
Zvláště v Mexiku je poměrně běžné setkání se sukulenty, které zde vytvářejí například i živé ploty. Vhodný je k tomuto pěstovánídruh Fouquieria splendens. Využijí se nasekané stonky, které snadno zakoření a mohou růst dál. Beztrnné opuncie jsou zase pěstovány jako doplňková strava pro dobytek a z opunciových plodů vyrobené džemy se běžně dají zakoupit v Mexiku nebo USA. U Ferocactusu stainesii se zase sklízejí poupata, která se nakládají do sladkokyselého nálevu. V kuchyních domorodců se běžně najdou i zavařená poupata juk. Zkrátka využití sukulentních rostlin je opravdu pestré.
Jejich užitnou hodnotu však nyní ponechme stranou a vraťme se k jejich rostlinnému půvabu. Bizarnost jejich tvarů a často i květůvede k tomu, že se jejich pěstitelé soustřeďují jen na jejich pěstování a jiné rostliny už je často vůbec nezaujmou. Aloinopsisy, lithopsy, argyrodermy, cheiridopsisy, conophyta, dactylopsisy, co druh to jiný tvar rostliny. Často jsou k nerozeznání od kamenů, jsou hladké nebo poseté tečkami, výrůstky a velmi zajímavě vypadají třeba ve fázi, kdy se obsah starých listů začíná přelévat do listů nových a vypadá to, jako by se celá rostlina převlékala, jako když had svléká svou kůži.
Když sukulenty rozkvetou, jejich krása dosahuje vrcholu. Obvykle jejich tvar květů připomíná mořské sasankya jejich barevná škála je opravdu pestrá, od bílé, přes citronově žlutou, jasně zelenkavou, svítivě oranžovou až přes růžovou k červené nebo červenohnědé barvě. Bohužel ne všem pěstitelům se daří pěstovattyto velmi půvabné a zároveň neobvyklé rostliny s úspěchem, a tak jsou tu naštěstí nejrůznější botanické zahrady a sbírkové skleníky, kde se můžeme přijít pokochat jejich krásou v plném květu a odnést si tak neobvyklý zážitek, který se naskýtá obvykle pouze cestovatelům v pouštnícha polopouštních oblastech.
