Okrasný statek Le Very

Tradice vs. moderní tvarosloví

Zanedbané stavení s rozsáhlým okolním pozemkem v západním Švýcarsku bylo svérázně, avšak citlivě renovováno známým švýcarským architektem Augustem Calonderem. Záměrem architekta bylo především vytvoření přirozené harmonie mezi okolní krajinou a nově vneseným moderním designem. Tradiční dům tak i po rekonstrukci plně zapadá do svého okolí a přilehlé zahrady se nesou přesně ve stejném duchu.

Krása a užitek

Všechny plochy jsou na pozemku striktně vymezeny. V jedné části zahrady jsou užitkové záhony ohraničeny nízkým stříhaným plůtkem ze zimostrázu, v další je oddělují dlážděné pěšinky vymezující pravidelné obdélníkové plochy. Stromy jsou zde rozmístěny nepravidelně, avšak při bližším zkoumání lze vysledovat určité vypointování důležitých míst, na která stromy upozorňují nebo je chrání. Lemy pozemku jsou místy pojednány obyčejným venkovským laťkovým plotem, místy také pravidelně do hranolu střiženými živými ploty, které svým nepravidelným rozmístěním rámují důležité výhledy do okolní krajiny.

Nové uspořádání pozemku se snaží mísit tradiční prvky se současnými. Centrálně ve středu pozemku se nachází dům, kolem kterého je soustředěna celá řada vzájemně odlišně strukturovaných zahrad. Všechny zahrady jsou produkční a zajišťují tak trvalý přísun čerstvých potravin do domácí kuchyně. Pěstuje se zde ovoce, zelenina, bylinky i ovocné stromy. Architekt pojímá všechny části zahrady jako produkční a zároveň vysoce okrasné prvky, čímž pracuje se zahradou v její idealizované formě a oživuje tím myšlenku ferme orné.

Ferme orné

Termín ferme orné pochází od Stephena Switzera (1682 – 1745), zahradního architekta a spisovatele, zabývajícího se zahradnickou tématikou. Ten jej údajně použil jako první pro okrasné hospodářství či okrasný statek. Veškeré prvky jako hospodářská stavení, okolní pozemky či pěstební plochy pro rostliny jsou zde pojaty jako ozdobný, výrazně estetický prvek.

Autor: Klára Stachová

ING. KLÁRA STACHOVÁ (1987)
Zahradní a krajinářská architektka. Během studia krajinářské architektury v Lednici spoluzaložila ateliér 4DIM ARCHITECTS, ještě předtím prošla praxí v architektonických ateliérech v Praze a Brně. Kromě vlastního navrhování se dlouhodobě věnuje publikační činnosti s důrazem na přibližování současné české i světové krajinářské architektury českému publiku. Psaní a uvažování nad architekturou považuje za způsob vzdělávání sebe sama, který vnáší do její práce pohled na věc z více stran.

Publikováno: 5. 3. 2014, Autor:

Upoutávka pořadu Řemeslo nenahradíš umělecký kovář

Zabývá se zakázkovou výrobou dekorativních a užitkových kovaných předmětů pro exteriér i interiér. K tvorbě využívá konstrukční i nástrojovou ocel, nerezový materiál, kámen a měď. Tyto materiály nejčastěji zpracovává klasickými kovářskými metodami.