Ti, kteří se už nemohou dočkat jarních prací na zahradě, přesto, že za okny vládne zima, mohou zkrátit své čekání například plánováním zahrady, tvorbou osevního plánu anebo mohou prověřit klíčivost některých semen, u nichž si nejsou jisti, zda z nich může v příštím vegetačním období být ještě nějaká úroda.
Semenaněkterých druhů mají opravdu dobrou klíčivost, a tak i když jste je měli třeba bez užitku uložena doma dvě i více sezon, nemusí to ještě znamenat, že z nich letos nic nevypěstujete. Kromě toho, že budete sledovat a brát v úvahu data trvanlivosti na balení semen zakoupených v prodejně, máme tu pro vás navíc přehled semen některých zelenin, které vykazují o po letech velmi dobrou klíčivost. Obecně platí, že čím vyzrálejší je sklízené semeno, tím delší klíčivost v letech bude mít. Dobře vyzrálá semena skladovaná v suchu a chladu si zachovávají klíčivost někdy i delší než 6 let.
K zelenině s nejdelší zachovanou dobou klíčivosti patří melouny, tykve a okurky, v těchto případech je to 5 až 6 let. Všechny duhy košťálovin, dále červená řepa, ředkve, ředkvičky tuřín, hrách a čekanka mají dobu klíčivosti také velmi dobrou. Pohybuje se mezi 4 a 5 lety. O rok kratší dobu klíčivosti zachovávající si ji mezi 3 až 4 lety mají mrkev, celer, špenát, mangold, hlávkový salát, polníček, bob zahradní, řeřicha, štěrbák, fazol a také rajčata. Kolem 2 až 3 let mají zachovanou klíčivost semena cibule, petržele, novozélandského špenátu a některých druhů hrachu. Mezi 1 až 2 lety se pohybuje klíčivost u semen pažitky, pastiňáku, saturejky, černého kořenu a póru.
Pokud semena skladujeme příliš dlouho a navíc třeba i v nevhodných podmínkách, ztrácejí klíčivost dříve. Zvláště, pokud máme semena z vlastní sklizně, ne vždy poznáme, zda dosáhla při sběru správného stupně zralosti. Pro zkoušku klíčivosti nepoužíváme semena hybridů F1, neboť tato hybridní semena již v následující generaci ztrácejí svou vysokou kvalitu.
Při zkoušce klíčivosti se používá pevný počet semen. Semena velká jako např. hrách, kukuřice či fazol v počtu 10 ks, u středních semen, která mají rajčata, cibule nebo polníček, používáme po 25 kusech. U semen drobných, která mají mrkev, petržel a salát, používáme 50 ks semen.
Velká semena je zapotřebí zatlačit do navlhčeného písku nebo rašeliny a v nádobě postavit do místnosti o teplotě kolem 20°C. Drobná semena uložíme na savý nebo filtrační papír, který jsme nejdříve rozložili na vlhký písek či plochý talíř s trochou vody. Nádobu se semeny je dobré přikrýt sklem nebo fólií. Klíčivost vyhodnocujeme, jakmile klíčky dosáhnou několika milimetrů. Při 75% klíčivosti považujeme osivo za bezvadné. Jestliže klíčivost klesla na 50 %, vysejeme dvojnásobné množství osiva. Semena, která mají klíčivost 25 a méně procent, jsou v podstatě nepoužitelná.
