Rostliny podrostu tropických pralesů mají pro pěstování v bytech jednu výhodu – hodí se dobře i do východních a severních místností, kde nebývá příliš mnoho světla. Všechny druhy žumenů se spokojí s polostínem a přímé slunce nemají rády.
Rod žumen (Cissus) zahrnuje asi 350 druhů. Všechny rostou v subtropických a tropických oblastech Austrálie, jižní Afriky a Jižní Ameriky a jsou zvyklé vypínat liánovité výhonky vysoko vzhůru po kmenech stromů za trochou světla.
Typická pokojovka
U nás jsou tedy žumeny jednoznačně určené pouze pro pěstování v bytech. V zimě se sice spokojí i s 10 °C, mnohem lépe jim ale bude ve stálé teplotě okolo 20 °C. Umístit je můžete na okno orientované na sever nebo na východ, ale klidně i tři metry od okna, pokud na stanoviště dopadá trochu rozptýleného světla. Žumeny se bohatě a rychle rozrůstají. Mohou se pnout po tyčích, po silném provazu zavěšeném od stropu, po zábradlí schodiště, zkrátka všude, kde si přejete oživit trochu tmavší zákoutí sytou zelení. Pěstovat můžete žumeny i v závěsných nádobách, pak se výhony budou spouštět k zemi a můžete je všelijak tvarovat, rozvětvovat do stran třeba po stěně, do které jim jako oporu dáte háčky. Nebo prostě necháte bohatě olistěné stonky volně splývat, občas je zastřihnete, nebo omotáte kolem květináče, kolem silnějšího drátu ohnutého do oblouku a zapíchnutého do zeminy. Žumenům znásilňování do nejrůznějších tvarů vůbec nevadí, zastřižené výhony rychle znovu rozkošatí.
Dostatek vláhy
Žumeny sice vývojem přivykly na méně světla, ale také na prostředí s permanentní vysokou vzdušnou vlhkostí. Tu jim musíte dodávat i bytě, jinak rychle ztrácejí sytou barvu listů, zastaví růst a při delším vyschnutí zahynou. Komplikovanější je tedy zejména jejich pěstování v bytech s ústředním topením, kde bývá vzduch velmi suchý. Žumeny nepotřebují ani tak vydatnou zálivku, jako vlhký vzduch. Vystačí si vlhkou zeminou, zalévanou pořádně třeba jen jedenkrát týdně, zato kropit na list byste je měli denně. Dobře se žumenu bude dařit třeba vedle pokojové fontánky, případně můžete vedle nich alespoň umístit nádobu s vodou, která se bude odpařovat směrem na listy. Pralesní rostliny si žádají také zeminu bohatou na humus. Nejlepší je pro žumeny směs listovky, rašeliny a písku v poměru 3 : 1 : 1. Ideální je rostliny alespoň jednou ročně přesadit do nové půdy, protože při jejich vzrůstu je to ale často dost komplikované, vyměňujte jim alespoň zeminu tak, že ji v květináči opatrně nakypříte, abyste příliš neporušili kořeny, odeberete jí co nejvíc a doplníte novou.
Jeden druh, různé podoby
Nejčastěji se v nabídce našich prodejen pokojových rostlin setkáváme s žumenem okrouhlolistým (C. rotundifolia), žumenem antarktickým (C. antarctica) a žumenem routolistým (C. rhomboidea). Všechny jsou bujně se rozrůstající popínavky, ale liší se tvarem listů. Žumen okrouhlolistý je má kulaté, silné a lesklé, takže trochu připomínají voskovky. Výhony žumenu antarktického nesou tuhé oválné listy s ostrými špičkami pilovitých okrajů, uspořádané po třech. Žumen routolistý má listy větší, světleji zelené a hluboce vykrojené do tří vrcholků. Protože všechny druhy potřebují stejné podmínky, můžete si v pokoji vytvořit skupinu různě olistěných rostlin. Nebo můžete tři druhy vysadit do jedné velké nádoby a nechat je volně se proplétat.
TIP
Žumenům se výborně daří v koupelnách s oknem, mají zde tu správnou vlhkost vzduchu. Také se dobře vyjímají ve vlhkých teráriích, zde je lepší vysazovat drobnolisté variety.
Text: Gabriela Koulová
Publikováno: 30. 1. 2013, Autor: