Nostalgický květinový sen tvořený z plnokvětých růží, vonící rezedy, půvabných hvozdíků a bělostných lilií – to byla babiččina zahrádka. Bohatství pestrých, překrásně vonících květů dokázalo vykouzlit neopakovatelnou náladu. K ní pak přispívaly typické květiny venkovských zahrádek, jako je proskurník, kosatec nebo chejr vonný, stejně jako růže bourbonské, damašské, stolisté nebo růže bílé se svou omamnou vůní.
Na určitý čas sice trochu upadly v zapomnění, nacházejí však opět celou řadu obdivovatelů, poněvadž jsou většinou dost odolné a lépe přežívají zimu než novější odrůdy. Naše babičky pak chovaly obvzláštní náklonnost k voňavým rostlinám, které sklízely na svých zahrádkách a z nichž mohly připravovat lahůdky pro uspokojení mlsného jazyka i pro potěchu očí. V domě kouzlily babičky romantickou atmosféru květinami v květináčích – vonnou gardénií, porcelánovitou voskovkou, sametovým krutiplodem nebo velkokvětým hvězdníkem.
Růžové vonné želé
Jako přísady se nejlépe hodí okvětní lístky silně vonící odrůdy a vlastnoručně vyrobená šťáva z raných jablek nebo hotová přírodní šťáva jablečná. Co budeme potřebovat:
125 g plátků růží
500 ml jablečné šťávy
500 g cukru Postup:
Připravte si sklenice na zavařování a do každé vložte několik čerstvých plátků růží. Zahřejte jablečnou šťávu s cukrem za stálého míchání, až se cukr rozpustí, přidejte zbývající růžové plátky a horké plňte do sklenic – pak pevně uzavřete.
Něco málo o růžích
Štědrostí mnoha květů, tajuplnými barvami a svou nepopsatelnou vůní okouzlují růže člověka už po řadu tisíciletí. Velký počet šlechtitelů se pokoušelo vypěstovat nové růže. V roce 1870 bylo sepsáno 6000 odrůd růží, dnešní množství již nedokážeme ani určit. Přesto vyzařují zcela zvláštní kouzlo právě odrůdy starodávné. Jsou méně náročné, odolnější a bývají rovněž také mrazuvzdornější než jejich modernější následovnice. Humózní propustná půda a dostatečné zásobení kompostem nebo organickým hnojivem zajistí bujný růst a bohaté květení. Nejvhodnější čas pro výsadbu růží je jaro a podzim. K ochraně proti vysoušení a větru je třeba jejich výhonky celoročně zakrývat zeminou, přibližně do výše 15 cm.
Růže v lékařství
Hildegarda von Bingen doporučovala květy růží proti očním chorobám, nebo dokonce vředům. Pravděpodobně používala části růže galské, jejíž květy a listy nechávala přikládat na postižená místa. A jelikož byla Hildegarda ve své době uznávanou léčitelkou, pak to asi zabíralo. A jaký je recept na růžový všelék? Zeptejme se přímo Hildegardy: „ Růže je chladivá a tento lék skvělé mívá účinky,“ – začínala její rada.“Za časného jitra neb na počátku dne vezmi plátek růžový na oči si jej polož. Vtáhne on tekutinu, oči počnou slzeti a zrak se projasní. Pokud vředy na těle máš, polož na ně lístky růžové, ony hnis z nitra jejich vytáhnou.“ Konec konců, proč Hildegardu neposlechnout a alespoň to nezkusit?
Pro potěchu oka a zároveň chutným dárkem pro vaše nejbližší může být například babiččino vonné želé z růží. Pokud se však rádi necháváte inspirovat starodávnými recepturami lékárníků a léčitelů, pak nebudete rozhodně nic riskovat, pakliže zkusíte napodobit léčivou kůru léčitelky Hildegardy von Bingen, která jistě dobře věděla, co dělá.
