Rostlina s mnoha výraznými a dlouho kvetoucími květy a silnými tmavými listy, která vypadá jako menší keřík – to je azalka, známá také pod názvem rododendron. K nám se dostala až z Číny a pěstitele okouzluje právě svojí vizáží.
Azalka je květina, které sice snese i přímé sluneční světlo, nicméně až ve chvíli, kdy je na něj navyklá. Teď na jaře a v létě se nebojte posadit ji na balkon, na terasu nebo zahradu, aby si na přímé slunce postupně zvykla, začněte ale na zastíněném místě. V ostatních měsících jí jasné světlo dopřávejte také, pozor ale, mělo by být spíše rozptýlené.
Nezapomínejte na dostatek vláhy
Azalka má ráda vodu, kterou jí proto dopřávejte klidně každý den, kořeny by totiž neměly nikdy přeschnout. Nezapomínejte ani na pravidelné postřikování listů. Malou spršku jí v teplejších měsících dopřávejte každé ráno.
V zimě rostlina tolik vody nepotřebuje, proto s nástupem chladnějších měsíců zálivku omezte. Azalce prospívá měkká voda, která neobsahuje vápník, pozor proto na to, co vám doma teče z kohoutku. Azalka potřebuje spíše dešťovou nebo alespoň odstátou voda. Příliš tvrdá voda způsobí, že rostlince zežloutnou listy.
Správná půda i teplota
Co se týče toho správného substrátu, poptejte se v květinářství nebo v zahradnictví, mnohdy by vám měli nabídnout substrát přesně pro tento typ rostliny. Ideálně by se měl skládat ze čtyř hmot ve stejném poměru – z rašeliny, jehličnaté zeminy, humusu a písku. Taková půda je pro azalku ideální především i proto, že je lehká, propustná, ale i bohatá na živiny.
Azalka je keřík, kterému svědčí chladnější teploty v létě jí nevadí chladné noci na balkoně nebo terase, na podzim a v zimě snese i pouhých 10 °C, nevadí jí ani první mrazíky. Pokud ji chcete nechat venku i přes zimu, dobře ji zazimujte, například jehličnatými větvemi. Azalku zároveň hnojte minerálními hnojivy, hlavně koncem zimy a předtím, než začne kvést.
A pokud to chcete s azalkou zkusit, pak můžete navštívit např. zahradnictví havlis.cz nebo hruska-skolky.cz
