Málokdo se s nimi nesetkal na procházce v lese nebo na louce. Sice nevypadají nijak zvlášť vábně, ale do přírody přece patří. Kdo s nimi ale má tu čest hlavně na zahrádce, ten jejich slizké tělo vůbec nemusí. Zatímco před několika lety stačilo pár plazících se kousků posbírat a hodit za plot, dnes s nimi musí zahrádkáři doslova bojovat.
Je jich čím dál víc a nemají tak problém spořádat vám jak zeleninové záhonky, tak významně pročesat i záhony okrasných květin. Pokud nechcete ráno nacházet místo rostlinek jen jejich oslizlé pahýlky, musíte být ke slimákům nemilosrdní.
Na mnohé zahradě se usídlili ne přímo slimáci, ale především rezaví plzáci, kteří k nám přišli (či se spíš „připlazili“) ze Španělska. Poprvé se u nás objevili počátkem devadesátých let. Klasickým označením slimák má ale většina zahrádkářů na mysli v podstatě všechny druhy nahých plžů, které škodí zahradě.
Slimák nocuje v tmavých zákoutích
Stále nerozumíte tomu, jak můžou napáchat slimáci a jim podobní takovou spoušť, když je někdy celý den vlastně nevidíte? Žijí hlavně v noci, přes den jsou většinou chytře zalezlí. Kromě toho vylézají i za deště. Zlikvidujte jim proto jejich převážně temné a vlhké skrýše.
Často sekejte trávu, ta vysoká je pro plže totiž ideálním útočištěm. Velké kameny nebo nádoby jsou taky vyhledávanými skrýšemi, proto si budete muset vybrat: buď okrasné předměty v zahradě i se slimáky pod nimi, nebo zahrada bez okrasy, ale zároveň i bez slimáků.
Mrtvý slimák, dobrý slimák
Nemusíte zapomínat ani na staré dobré sbírání. Pro silnější povahy totiž někteří zahrádkáři doporučují jeden, téměř čarodějný recept – odvar z mrtvých slimáků. Pokud mrtvé slimáky, které nasbíráte po celé zahradě, přelijete zhruba deseti litry horké vody a necháte několik dní zkvasit, máte v ruce dokonale odpudivý lektvar.
Pokud jej nalijete na kraje záhonů, které slimáci nejraději požírají, nebo na kompost, měli byste malé návštěvníky odradit. Alespoň za pokus to stojí. Každý slimák klade třikrát do roka asi tři sta vajíček, ze kterých se potom líhnou další škůdci. Jejich likvidaci proto raději neodkládejte.
Slimák a pasti na něj
Můžete zkusit i mnohem jemnější variantu – vysadit rostliny, které vylučují látky, jež jsou slimákům nepříjemné. Patří mezi ně například šalvěj, řeřicha, měsíček nebo česnek.
Slimáci mají rádi kvasnice, tedy i pivo, proto se nebojte pro ně přichystat několik pivních pastí. Do země „zasaďte“ otevřenou poloprázdnou láhev s pivem, do které slimáci vlezou a utopí se.
Pokud všechny přírodní pasti selhaly, zkuste na ně jít chemicky. Posypte místa nejčastějšího výskytu kuchyňskou solí, dusíkatým vápnem nebo rovnou nakupte ve specializovaných obchodech speciální jedovaté granule. Pozor ale, aby chemie neuškodila kromě slimáků i půdě pod nimi.
Nenápadným, ale jasným řešením jsou i přirození nepřátelé slimáků – žáby, holubi, kosi, ještěrky, krtci, ježci nebo kachny. Bojujete-li se slimáky, nechte kvůli těmto živočichům branku dokořán.
