reklama

Anglická zahrada

Pod pojem „anglická zahrada“ si každý představí něco jiného. Jednou velkou zahradu patřící ke (starému) šlechtickému sídlu, jindy spíše zahradu s parkovými úpravami a nebo přímo výtvor krajinářské architektury, kdy už je lépe hovořit rovnou o parku a nebo dokonce o oboře. V odborné literatuře je pojem „anglická zahrada“ vysvětlován také různými způsoby.

Nejčastěji je ale „anglická zahrada“ chápána jako spíše menší, rozhodně venkovská zahrada, jejímž charakteristickým znakem je zejména kombinace okrasných rostlin s běžnou zeleninou a ovocnými stromy.

TIP: zkuste např. růžové keře a maliníky. Zkuste vysoké okrasné rostliny ve velkých rozestupech a pod nimi např. „koberec“ z jahodníků.

Pokud máte děti, můžete přidat jako zajímavý objekt něco, co se dá využít pro hry jako dětské hřiště

Dalším rozeznávacím znamením anglické zahrady je stupňovitá výsadba vytvářející dojem kultivovaného prostřední. Stupňovitou výsadbou se míní vlastně stejný druh práce, kterou provádí architekt či urbanista při plánování projektu s větším počtem domů. A jak na to?
​TIP: anglická zahrada je vlastně kaskádovitá. Zkuste do popředí dát popínavé plazivé (barvínek), za ně pak vyšší nízké rostliny s barevným květem (vlastně cokoliv od macešek po tulipány) a nakonec rostliny vzrostlejší a kaskádu uzavřete třeba pomocí keřů (rybíz, maliník, růžové keře atp.) . A nakonec malé stromy a nebo vysoké keříky rajských jablek. Čím dál od okraje, od cesty nebo od vašeho zahradního posezení, tím větší. Vytvoříte tak velmi plastický reliéf. Do pomyslného středu zahrady – který můžete „cítit“ a nebo který může být středem geometrickým, pak můžete umístit skalku nebo např. jezírko.  A zkuste třeba také exotické dřeviny, které mohou fungovat jako „koření“ vaší zahrady.

NEZAPOMEŇTE že můžete kombinovat okrasné rostliny se zeleninou a okrasné stromy a keře s ovocnými. Spojíte tak krásné s užitečným. Anglická zahrada je zahradou venkovskou, okrasnou i praktickou.

Další inspirace ve článku Exotický bambus v naší zahradě

Red.

Publikováno: 3. 5. 2010, Autor: