Zúrodnit některá místa na zahradě je nadlidské úsilí. Písčitokamenitá půda vzdoruje kultivaci, vyprahlé osluněné jižní svahy s pískovcovým podložím půdu prostě neudrží. I na takové kousky ale existuje řešení – suchomilné půdopokryvné rostliny, třeba bedrničky s ježatými ozdobnými plody.
Rod Acaena, česky acéna nebo mnohem výstižněji plazilka, zahrnuje asi sto druhů původem především z jižní polokoule – z Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky. Dnes je ovšem řada druhů rozšířena prakticky po celém světě, protože plazilky jsou skromné, odolné, a tak se snadno stávají druhem expanzivním. V zahradě si s nimi ale poradíte, stačí je pravidelně zastřihovat a náhodně vysemeněné rostlinky odstraňovat.
Výhodou bedrniček při použití na větší ploše, kterou chcete nechat zarůst, jen nejen rychlé rozrůstání, ale také celoroční půvab listů. Ty neopadají a jejich tvar je sám o sobě dekorací, jsou zpeřené a lístky mají výrazně ozubené okraje. Jistě i proto se bedrničkám věnují i šlechtitelé a vypěstovali řadu odrůd s listy barevnými. Například drobnolistá Acaena microphyla „Kupferteppich“ probarvuje listy od čerstvé svěží zeleně do dospělé hnědočervené barvy. „Grauer Zwerg“ má zase lístky jasně světlezelené po celý rok. Tyto drobnolisté acény vyrůstají jen do výšky 2-5 cm, vytvoří na dobře propustné zemině na sušších osluněných plochách hustý koberec, jehož jedinou nevýhodou je, že se z něj dost obtížně odstraňuje plevel. Zato dokážou odolat i občasnému sešlápnutí.
Do skalkyje hodí třeba acéna ostruhatá (Acaena saccaticupula). Vytváří asi 15 cm husté vysoké polštáře, které se dobře zastřihují do tvaru, jaký na skalce potřebujete. Výhony polehnou na větší kámen a po celou sezónu ho budou zdobit. Také tento druh je šlechtěn do různých barev listů, velice zajímavá odrůda je „Blue Haze“ s cínově stříbrnými zubatými lístky s modrým a bronzovým nádechem.
Mezi bedrničkami najdete i takové, které snesou polostín a můžete je tedy vysadit do podrostu vyšších stromůnebo na přistíněnou skálu, kde zapustí kořínky do každé štěrbiny. V polostínu a vlhčí půdě se takto dobře daří třeba Acaena subincisa.
Bedrničky jsou rostliny, kterým se daří také na suchých osluněných zídkách. Prostřídáním druhů a odrůd z nich můžete vytvořit na zídce zajímavou dekoracis různobarevnými trsy. V červnu až červenci všechny bedrničky bohatě vykvétají drobnými růžovými až červenými kvítky. Ty se rychle promění v ježaté kuličky červených nebo hnědých plodů s dlouhými červenými a růžovými ostny. Jejich barva láká zvířata i ptáky. V zahradě ovšem vábí především náš zrak, protože jsou efektní i v době, kdy už mnoho rostlin nekvete.
Bedrničky jsou skutečně skromné rostliny, vhodné i pro skalničkáře začátečníky. Stačí jim zajistit trochu výživné půdy na povrch písčitého i kamenitého terénu nebo do štěrbin na suché zídce i kamenech a mnoho let se budou spokojeně rozrůstat. Pokud máte bedrničky ve skalce nebo na zídce, na podzim jejich květyostříhejte a dlouhé výhony zastřihněte, aby trs udržel pěkný tvar.
