Mangold patří k zelenině, která je známá už od dob starých Řeků a Římanů. Má příznivý vliv na zuby, kosti a pleť a dá se také velmi dobře připravovat na způsob špenátu nebo podobně jako chřest. Navíc je velmi vhodný jako dietní pokrm vzhledem k své nízké energetické hodnotě.
Rozhodnete-li se pěstovat mangold na své zahradě, postačí vám osm až deset rostlin pro čtyřčlennou rodinu. Při jeho sběru se listyodlamují po vnějším obvodu, rostlinase tedy sklízí postupně, nikoli celá naráz. Sklízet tak lze mangold v průběhu sezony vlastně několikrát. Ke sklizni jsou připraveny řapíky mangoldu asi po třech měsících od vysetí. Řapík s listy se odřezává či odlamuje těsně u země. Listy pak odstraňte a použijte je například jako špenát, nebo do salátu případně na zapékání, můžete je i plnit.
Mangold je dvouletá cizosprašná rostlina, kterou řadíme mezi zeleninu. V prvním roce na ní vyroste růžice velkých nejčastěji zelených listů. Existují však nejrůznější varianty, takže v závislosti na odrůdě mohou být zdužnatělé řapíky mangoldu i žluté, bílé, nebo červené až nafialovělé. V druhém roce se pak na rostlinách, které často dosáhnou i více než jednoho metru, na konci vysokého stonku objeví lata květů, které postupně dozrávají do semen.
Podle odrůd rozlišujeme mangold listový, který má tenčí řapíky a právě jeho listy se zpracovávají podobným způsobem jako špenát. Řapíkatý mangold nebo mangold chřestový se naopak pěstuje pro využití zdužnatělých řapíků, ze kterých se nejčastěji připravují saláty. Tyto řapíky mají lehce nasládlou chuť podobnou chuti řepy, která je způsobena v nich přítomným betainem.
Pěstování mangoldu není nikterak složité. Snáší dobře i polostín a příznivý vliv na jeho růst má vyšší vlhkost vzduchu a vlhké půdní podmínky. Jeho pěstováníje zvlášť vhodné v teplejších oblastech. V oblibě má půdu s vyšším obsahem živin. Lze jej pěstovat i na půdě hnojené chlévskou mrvou. Pozor je třeba dát na to, aby nedošlo k jeho mechanickému poškození například při okopávání nebo namrznutí. I nedostatek vláhy u něj může způsobit nežádoucí vybíhání do květu.
Výsev osiva se provádí až v druhé polovině dubna. Pokud si chceme jeho sklizeň naplánovat až na říjen, postačí, když mangold vysejeme na záhony až po sběru první rané zeleniny. Vyséváme jej do hloubky asi 3 cm do hnízd vzdálených od sebe asi 30 cm. Po vytvoření pěti, šesti pravých listů na rostlinách provedeme jednocení. Na záhonech ponecháme pouze nejsilnější jedince a ty přihnojíme ledkem. Půdu kolem mangoldu v průběhu vegetačního období kypříme pravidelně a také ji odplevelujeme. Zvlášť v suchém období se mangold neobejde bez zálivky.
Pro konzumaci jsou určené mangoldy zvláště pro vysoký obsah vitamínů a nadprůměrné množství vápníku, hořčíku a draslíku. Velmi ceněné jsou i pro vysoký obsah vlákniny. Snižují obsahy kyselin v žaludku a jsou vhodné i při redukčních dietách. Stejně tak jako špenát, můžeme mangold uschovat zamrazený v mikrotenových sáčcích k pozdějšímu upotřebení.
