Naše děti se mají – mají zahradu, tam se vyřádí. To leckdy slýcháme, každý si to říká – ale není to vůbec tak jednoznačné. Na malé i o něco větší děti číhá na vlastní zahradě totiž mnoho nebezpečí, které si jednoduše vůbec neuvědomujeme.
Vyplývá třeba jednoduše z toho, že je něco moc vysoko nebo hluboko, v zahradním domku stojí nedovřená láhev hnojiva a u udírny se povaluje sekyrka a ostré grilovací nářadí na párty. O napuštěném bazénu a dětech bez dozoru asi není třeba vůbec mluvit. Nebezpečí mohou být ale úplně nečekaná. Stejně jako statisticky je v kuchyni nejvíc domácích úrazů, tak také zahrada je potencionálně nebezpečným místem – a pro děti zejména.
Nebezpečí číhající na děti jsou také nemoci v infiltrovaném písku
Pískoviště pro menší děti vždycky raději kupujeme nebo vybudujeme s dobrým poklopem, nebo alespoň s pevnou plachtou: Je to důležité, aby se písek neznečistil napadaným listím a hlavně aby se sem nechodily venčit kočky nebo sem nezabloudili hlodavci či nesedali na písek ptáci. Zvířata přenášejí velké množství nemocí, které není radno brát na lehkou váhu. Malé děti berou písek do pusy, to je u nich zcela běžné a nedá se tomu občas zabránit. A přitom právě v písku na vaší zahradě může být mnoho škodlivin.
Pozor na jedovaté rostliny na zahradě
Pokud máme opravdu malé dítě, tak v předstihu, nejlépe ještě než se dítě po zahradězačne batolit, už odstraňujeme ze zahrady jedovaté rostliny. Další nekupujeme. Ty co tam jsou, přesadíme nebo odstraníme tak, aby pro děti byly nedostupné. Na terase číhá nebezpečí v podobě oleandrů, u kterých mohou dítě ke kousání zlákat květy; jedovatý je ale kompletně celý keř.
Nebezpečí se skrývá ve zdánlivě sladkých ovocných pochoutkách
V zahradě, kde jsou malé děti, také není vhodné pěstovat keře, které mají černé, namodralé nebo červené bobule, připomínající jedlé plody – nejčastěji je děti považují za borůvky, trnky nebo brusinky. Ptačí zoby do živých plotů tedy raději nekupujme.
