reklama

Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami

Pořídili jste si pozemek a už teď se nemůžete dočkat vlastní zahrady? Při tvorbě návrhu zahrady máte na výběr ze dvou možností. Buď oslovíte zahradního architekta, který vypracuje podrobnou projektovou dokumentaci, nebo se do návrhu pustíte sami. Druhá varianta je oblíbená hlavně u milovníků zahradničení, ale ne vždy se vše povede podle našich představ. S jakými úskalími se v tomto případě můžete setkat?

i (Zdroj: shutterstock.com)
Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami

Pokud jste si vlastní zahradu nechali vyprojektovat odborníkem, možná se ptáte, co vede jiné zahrádkáře k tomu, že si svou zahradu naplánují svépomocí. Kromě touhy po seberealizaci na vlastním pozemku to bývá také snaha ušetřit náklady za projektanta, jiní mají ale s odborníky mnohdy i negativní zkušenosti, takže se „raději“ rozhodli pro vlastní, i když trochu náročnější, projekci a třeba i realizaci zahrady.

Právě nedůvěra v odborníky za tímto stojí poměrně často, vždy je ale třeba myslet na to, že každý odborník by se měl prokázat referencemi, které jeho dovednosti potvrdí. Vždy se také zajímejte o podoby zahrad, které projektuje, konec konců každý zahradní architekt se nejlépe cítí, když tvoří ve jménu zahradního stylu, který je mu blízký.

Někdy se s ním tedy v názoru opravdu můžete poněkud rozcházet. Pravdou ovšem bývá, že i jediný ateliér spolupracuje s více architekty, takže je schopen na poptávku i specifického zahradního stylu relativně dobře reagovat.

Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami
i (Zdroj: shutterstock.com)
Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami

Výsledek v nedohlednu

Plánování zahrady se může zdát jako hračka, se kterou si chvíli pohrajete, na chvilku ji odložíte a pak se k ní zase vrátíte a divadlo dohrajete, jenže vše má svá pravidla. Také projekce by měla mít cíl v dohlednu, takže pokud se do ní opravdu pustíte, snažte se ji v co nejkratším termínu dokončit. Nedodělaná práce se vám nebude dobře dokončovat a může se snadno stát, že právě kvůli tomu, že si ji rozložíte i do více měsíců, může být výsledek vzhledově a funkčně roztříštěný. V průběhu času vás totiž napadne nový nápad, někde uvidíte zajímavou inspiraci nebo se dočtete o novém zahradním stylu a všechny tyto dojmy budete chtít dostat do jediného projektu. Dobrou radou tedy je, že projekci rozplánujte tak, abyste v ní souvisle pokračovali. Nemusíte si kvůli ní brát hned dovolenou u zaměstnavatele, stačí vždy chvíle večer, kdy už máte všechno ostatní hotové a máte klid na přemýšlení.

Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami
Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami (Zdroj: Lucie Peukertová)
Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami
Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami (Zdroj: Lucie Peukertová)
Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami
Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami (Zdroj: Lucie Peukertová)
Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami
Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami (Zdroj: Lucie Peukertová)
Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami
Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami (Zdroj: shutterstock.com)
Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami
Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami (Zdroj: shutterstock.com)

Chyby v kompozici

Někdy je poměrně velké umění si říct, že na to prostě nemáme. Zahradním architektem se člověk rozhodně nestane přes noc, ale několik let to trvá, než studenti vůbec pojmou všechny teoretické znalosti, a pak samozřejmě ještě získávají praxi. Takže pokud už od začátku cítíte, že to není „ono“, tak je možná na čase uznat, že bude přeci jenom lepší spolupráce s odborníky. Ušetříte tím hodně starostí i času.

Možná se budete divit, ale v konečném důsledku vám dobrý architekt ušetří dokonce i peníze, ačkoli se cena několika desítek tisíc korun může zdát i přehnaná, ale ve skutečnosti je to reálná suma za vynaloženou práci a samozřejmě také znalosti či zkušenosti.

Asi nejtěžším krokem při plánování zahrady svépomocí je vytvoření funkční kompozice, která je základem každé zahrady.

Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami
i (Zdroj: shutterstock.com)
Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami

Ach ty rostliny

Zahradu navrženou odborníkem snadno poznáte nejen podle správně naplánované kompozici, ale také podle metody použití rostlinného materiálu. Odborník by totiž měl vědět, že méně je mnohdy více. Na osázení trvalkového záhonu tedy stačí klidně i deset druhů rostlin a výsledek je perfektně sladěný. Obavy z toho, že budou výsadby nezajímavé a chudé, jsou neoprávněné. Výsledek bude ucelený a smysluplný.

Právě laičtí zahrádkáři to s výběrem rostlin mnohdy přehánějí a vybírají od každé odrůdy jen jeden kus, rostliny jsou pak vedle sebe vysazeny bez jakéhokoli smyslu. Dokonce rostou v sousedství i rostliny s různými nároky na stanoviště, což vede často k úhynu.

Dalším problémem bývá stereotyp v plánování. Zde určitě stojí za to zmínit nadměrné využití rostlin s pestrým zbarvením olistění. Ty v takové zahradě mohou dokonce převažovat. Správně by měly být použity pouze střídmě, a to ještě jen v některých částech zahrady.

Dalším kamenem k úrazu bývají neprodyšné živé ploty nejlépe ze zeravů, které ohraničují celý pozemek a majitel zahrady se o ně mnohdy ani nestíhá starat.

Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami
i (Zdroj: shutterstock.com)
Škola zahradní architektury: Problematika plánování vlastními silami

Publikováno: 3. 9. 2019, Autor: | autor: Lucie Peukertová