Okrasná a užitková zahrada mohou zvláště některé roky připomínat zoologickou zahradu, což v případě hmyzích škůdců představuje velký problém. V druhém díle krátkého seriálu se podíváme na další běžné škůdce, kteří vám mohou připravit bezesné noci. Zatímco s některými zatočíte poměrně rychle, s jinými to může být opakovaný lítý boj.
Jen málokomu zahradní choroby a škůdci nenadělají vrásky na čele. Jejich výskyt je dán roční dobou, ale také způsobem pěstování. Důležitá je samozřejmě prevence, zvláště je tedy důležité rostliny pěstovat v podmínkách, které vyžadují. Jen silné rostliny totiž dokáží v rozumné míře odolat.
Jenže ne vždy je všechno tak jednoduché a škůdci se prostě přemnoží tak, že už jim není možné nechat úrodu napospas. V minulém díle seriálu jsme vám vysvětlili, jakými metodami se můžete proti hmyzím škůdcům bránit a jaké druhy patří mezi ty nejběžnější. V tomto díle miniseriálu se podíváme na další škůdce, se kterými se můžete běžně setkat i na své ovocné i zeleninové zahradě.
V minulém díle seriálu jsme si představili tyto škůdce:
- červce
- drátovce
- housenky
- dřepčíky
- háďátka
Molice
Jedním z nejběžnějších škůdců ve skleníku i na zahradě jsou molice, které se poznají podle světlého a drobného těla. Jakmile napadenými rostlinami jen trochu zahýbete, molice začnou odletovat. Patří mezi savý hmyz, který způsobuje deformace rostlin.
Ideální biologickou ochranou je parazitická vosička, ale v případě napadení rostlin ve skleníku lze vyzkoušet také vykuřování tabákem. Proti molici samozřejmě existuje celá řada syntetických postřiků, ale někdy stoprocentně nezaberou, molice totiž tvoří mnohdy odolnou populaci, na kterou musíte vyzkoušet více typů postřiků.
Mravenci
Asi největším problémem mravenců je jejich častá vazba na výskyt mšic. Mravenci totiž na rostlinách sbírají medovici produkovanou tímto savým hmyzem a někdy si dokonce mšice sami „chovají“ a roznášejí je i po jiných rostlinách. Ideálním řešením je tedy likvidace mšic, které jsou pro mravence lákadlem.
Někdy ovšem mravenci škodí i tím, že dělají v zemi chodbičky a podvrtávají tak rostliny, jejichž kořeny v suchu mohou schnout. Dalším problémem je také to, že se rádi živí vysetými semeny. V místě jejich pohybu lze jako účinnou ochranu aplikovat práškový insekticid.
Mšice
Mezi nejběžnější druhy mšic patří ta jabloňová, třešňová nebo dokonce tulipánová, kterou najdete na cibulovinách. Mšice patří mezi savý hmyz, který často napadá rostliny vysazené do průvanu. Mšice rostliny poškozují hlavně tím, že jsou posáté listy a výhony zdeformované. Na ovocných stromech tak vznikají deformované letorosty, které je třeba odstranit.
Vhodnou přírodní ochranou je parazitická vosička nebo násada slunéčka sedmitečného. Lze také aplikovat postřik mycího prostředku na nádobí s vodou. Další možnou ochranou je pak aplikace kontaktního či systémového postřiku proti savému hmyzu.
Nosatci, lalokonosec rýhovaný
Do skupiny nosatců patří hmyz typický svou prodlouženou přední částí těla. Tato skupina škodí rostlinám dvojím způsobem. Dospělci se živí listy hlavně rostlin stálezelených, jejichž listy jsou tuhé a kožovité. Typické požery lze tedy sledovat třeba na bobkovišni lékařské nebo pěnišnících. Larvy se zase živí kořeny.
Vhodnou ochranou proti larvám je aplikace přípravku s obsahem dravých hlístic, který se rozmíchá ve vodě a aplikuje se ve formě zálivky. Je ovšem nutné zálivku provést v době s ideální teplotou doporučenou výrobcem prostředku.
Obaleč jablečný
Housenky obaleče škodí hlavně tím, že provrtávají plody jabloně. Na podzim z plodů vylézají a kuklí se na borce kmene. Koncem jara je třeba jako ochranu aplikovat feromonové lapače, které populaci oslabí likvidací samečků. Další možnou ochranou je postřik provedený během června a července.
Pochmurnatka mrkvová
Larvy pochmurnatky vyvrtávají do kořene mrkve chodbičky, které mohou zvláště mladé rostliny výrazně poškodit. Jako ochranu lze aplikovat půdní insekticid.
Publikováno: 24. 9. 2019, Autor: | autor: Lucie Peukertová