Léčivé rostliny nás běžně provázejí naším životem, a pokud si je chcete sami předpěstovat, měli byste vědět, jaká metoda bude nejlepší. Zatímco většinu druhů lze předpěstovat výsevem ve skleníku, jiné stačí jednoduše vysít přímo na záhon, ale stejně tak nové rostliny získáte i dělením trsů nebo řízkováním v průběhu léta.
Na trhu během jara samozřejmě seženete pestrou nabídku bylinkové sadby, ale pokud přeci jenom potřebujete větší množství rostlin, určitě se vyplatí si tyto nenáročné rostliny vypěstovat svépomocí. Naprostou většinu z u nás běžně pěstovaných bylinek lze předpěstovat výsevem, a to buď rovnou na stanoviště, nebo ve skleníku. Osivo lze sehnat u semenářských firem, které na našem trhu působí již mnoho let, nebo oslovte specialisty zaměřené na osivo léčivých rostlin.
Výsev
Nevíte, jak si předpěstovat léčivé rostliny? (Zdroj: ) Nevíte, jak si předpěstovat léčivé rostliny? (Zdroj: Lucie Peukertová) Nevíte, jak si předpěstovat léčivé rostliny? (Zdroj: ) Nevíte, jak si předpěstovat léčivé rostliny? (Zdroj: Lucie Peukertová) Nevíte, jak si předpěstovat léčivé rostliny? (Zdroj: Lucie Peukertová) Nevíte, jak si předpěstovat léčivé rostliny? (Zdroj: Lucie Peukertová)
Tento způsob je zřejmě nejběžnější technikou, jak získat větší zásobu mladých rostlin. Sice budete muset nějakou dobu počkat, než rostliny dosáhnou potřebné velikosti, přesto většina druhů roste rychle a sklizně se dočkáte již během první sezony.
Při výsevu se snažte dodržet doporučovaný termín i hloubku výsevu. Zvláště drobná semínka není vhodné zasypávat substrátem více, než je doporučeno. Mladé klíčky totiž nemají dostatek zásobních látek, aby „prorazily“ silnou vrstvu zeminy. U větších semen se zase naopak obávat nemusíte, tyto druhy bývají mnohem vitálnější.
Některá semena se dokonce ani nezasypávají, v tomto případě stačí semena jen mírně zapravit do výsevního substrátu v nádobě. Tento způsob je běžný například u levandule lékařské (Lavandula angustifolia).
Dělení trsů
Trsnaté druhy je možné již brzy na jaře také dělit, čímž získáme již poměrně rozrostlé bylinky. Tento způsob je samozřejmě možný pouze u trsnatých rostlin. Mezi ty patří například pažitka (Allium schoenoprasum) a zavinutka (Monarda didyma).
Množení rostlin pomocí řízků je možné nejčastěji až v průběhu léta. Tato metoda je běžná u dřevnatějících bylinek ze Středomoří. Během léta odebíráme polodřevnaté řízky. Nikdy neodebírejte příliš dřevnatý nebo naopak mladý bylinný výhon. Dbejte na vytvoření šikmého a dlouhého řezu. Celkový rozměr řízku zredukujte, vrcholky zkraťte zahradnickými nůžkami. Řeznou plochu namáčíme do práškového nebo gelového stimulátoru.
Jaké druhy bylinek je možné řízkovat? Tak třeba levanduli lékařskou (Lavandula angustifolia), šalvěj lékařskou (Salvia officinalis), yzop lékařský (Hyssopus officianlis), tymián obecný (Thymus vulgaris), mateřídoušku úzkolistou (Thymus serpyllum) nebo saturejku (Satureja montana) a mnoho dalších dřevnatějících druhů.
Některé druhy se poměrně snadno šíří samovolným přesevem
Některé bylinky se snažíme s vypětím sil namnožit, ale u jiných se o to zase příliš snažit ani nemusíme, protože se nám mladé rostlinky objevují kolikrát i na kuriózních místech. Pokud máte na své zahradě vhodné podmínky, můžete třeba i ve spárách dlažby objevit semenáčky mateřídoušky úzkolisté (Thymus serpyllum), na záhonech se může vysemenit dokonce i levandule (Lavandula angustifolia), v trávníku se začne objevovat dobromysl obecná (Origanum vulgare) a některé bylinky mohou být dokonce až obtížným plevelem.
Jakmile si jednou na zahradu vysejete heřmánek pravý (Matricaria recutita), počítejte s jeho přítomností ještě na dlouhá léta dopředu. Podobně tomu je u měsíčku lékařského (Calendula officinalis) nebo ostropestřce mariánského (Silybum marianum).
Naťová petržel je užitečnou součástí vaření. Její výsev není vůbec složitý, je jen potřeba ho opakovat každý rok, z důvodu nasazování květů a ztrácení kvality.
