Belgie má čekanku jako národní zeleninu, zatímco u nás stěží víme, jak ji chutně připravit. I když čekankové puky vidíme v oddělení zeleniny v prodejnách poměrně často, nějak se nám do jejího nákupu nechce. Přitom nevíme, o co všechno se ochuzujeme. Čekanka je totiž plná hodnotných látek, které příznivě ovlivňují činnost lidského organismu. Navíc skvěle chutná připravená na mnoho způsobů.
Jemné čekankové puky se s velkou oblibou konzumují nejen v Belgii, kde jsou národní zeleninou, ale i také v Anglii a Nizozemí. Pojídají se čerstvé i vařené, dušené nebo zapékané a rovněž ve formě salátů, to asi nejčastěji. Někomu na čekance vadí její hořkost. Poradíme vám, jak se hořkosti zbavíte – před vařením vyjměte středové srdíčko.
Účinky čekanky na lidský organismus
Čekankové puky – samotná srdíčka čekanky jsou bělená, protože se nechávají vyvíjet v úplné tmě, kde nemohou vytvářet chlorofyl, jejich konzistence proto zůstává křehká a hořká chuť mizí. Jako rychlená zelenina zvláště v zimním období může dodat našemu organismu velké množství potřebných látek.
Kromě vysokého obsahu minerálů si u čekanky ceníme její nízkou kalorickou hodnotu. Při vyčerpání organismu dokáže rychle obnovit síly a je důležitá i při výživě diabetiků.
Za hořkou chuť čekanky odpovídá glykosid intybin, který mimo jiné reguluje činnost zažívacích orgánů. Dále přispívá k dobré funkci žaludku, žlučníku i jater. Zlepšuje činnost krevního oběhu a tvorbu krve.
Čekanka, zdroj čerstvé zeleniny během zimy (Zdroj: archiv redakce) Čekanka, zdroj čerstvé zeleniny během zimy (Zdroj: archiv redakce) Čekanka, zdroj čerstvé zeleniny během zimy (Zdroj: archiv redakce) Čekanka, zdroj čerstvé zeleniny během zimy (Zdroj: archiv redakce) Čekanka, zdroj čerstvé zeleniny během zimy (Zdroj: archiv redakce) Čekanka, zdroj čerstvé zeleniny během zimy (Zdroj: )
Jak se čekanka pěstuje
K rychlení je nejvhodnější čekanka salátová (Cichorium intybus var. filiosum). Jedná se o dvouletku. V prvním roce vytvoří kuželovitý kořen včetně růžice listů nad zemí. Až druhým rokem z ní vyroste přibližně metrový stonek s modrými květy.
Nás ale zajímají rychlené čekankové puky, které se sklízejí v období od prosince do března a zajistí nám přísun čerstvé zeleniny během zimy.
Není to rostlina náročná na půdu, a co se podnebí týče, ani zde nemá specifické nároky. To je jeden z mnoha důvodů, proč se stále častěji pěstuje i u nás.
Zdroj: archiv redakce
Jak si doma vypěstovat rychlenou čekanku
Půdu pro výsev si připravíme na začátku května. Osivo vyséváme do řádků ve vzdálenosti 30 až 40 cm do hloubky 2–3 cm. Vyseto by mělo být do 15. května. Zeminu v okolí rostlin je třeba udržovat bez plevelů a rovněž ji kypřit.
Rostliny vzejdou cca do 12 dnů. Je-li výsev příliš hustý, rostlinky protrháváme. Jednotíme na vzdálenost 10 až 15 cm. Na metru čtverečním se tak dá vypěstovat mezi 25–30 kořeny, které vyryjeme mezi polovinou října a polovinou listopadu. Vyřazujeme kořeny, které jsou širší než 5 cm anebo užší než 3 cm. Nať odřežeme nad vegetačním vrcholem ve výšce 2 cm, abychom nepoškodili srdíčko.
Kořeny naskládáme do nádob s vodou, stačí i obyčejný kbelík. Dlouhé kořeny zakrátíme na stejnou délku. Voda, kterou doléváme během rychlení, nesmí nikdy zatopit hlavy kořenů. Lze je ale rychlit i ve vlhkém písku. Pěstujeme v chladné komoře nebo sklepě ve tmě.
Sklizené puky skladujeme v úplné tmě, nejlépe v obalu z černé fólie, aby nezezelenaly a nezhořkly.
Zdroj: archiv redakce
Recept na zapečenou čekanku
Připravte si 6 čekankových puků, 2 vejce, 60 g másla, 0,2 l smetany, 50 g tvrdého sýra, 0,2 l smetany na vaření a lžíci hladké mouky. Na dochucení bude potřeba pepř, sůl a troška nasekané petrželové natě.
Nejprve čekanku nakrájíme na proužky široké 1,5 cm. Těmi poklademe dno vymazané ohnivzdorné misky a zalijeme je smetanou, do které jsme předem rozmíchali pepř, sůl, vejce i mouku a také petrželovou nať. Misku dáme do trouby a těsně před dopečením ještě čekanku se smetanou zasypeme strouhaným tvrdým sýrem.
