Syntetická hnojiva působí rychle a účinně. Bohužel i malá hrstička v sobě skrývá mnohá nebezpečí. Zdravou úrodu vypěstujete jen s pomocí přírodních hnojiv jako jsou kompost, hnůj či zákvasy.
Moderní doba je poměrně dost uspěchaná, neustále se za něčím honíme a tak i zahradničení, které by mělo představovat aktivní odpočinek, nabírá rychlých obrátek. Čas se tak snažíme ušetřit používáním různých pomocníků v podobě mechanizace a syntetických látek určených pro dodání živin do půdy nebo na ochranu rostlin proti chorobám a škůdcům. Ale všechno má své a každá syntetická látka představuje i určité riziko, protože jejich nesprávnou a nadbytečnou aplikací mohou v půdě vznikat nebezpečná rezidua, jejichž dopady si mnohdy ani neumíme představit.
V minulosti ale nikdo syntetické látky nepotřeboval. Zemědělci si vystačili se stájovými hnojivy nebo s kompostem či zeleným hnojením. Pokud se k tomuto způsobu hospodaření opět vrátíme, zastavíme tak postupnou degradaci jinak kvalitní půdy a budeme se tak moci těšit z kvalitní a zdravé sklizně.
Časem také zjistíme, že to vlastně není ani moc složité, protože se pomocí těchto postupů zároveň zbavíme hmoty, která vzniká při celoroční údržbě zahrady, kterou jinak označujeme jako odpad a zbavujeme se jí ve sběrných dvorech.
Zdroj: archiv redakce
Využijte odpad
Mnozí zahrádkáři si tyto dvě hmoty pletou s obtížným odpadem, ale ve skutečnosti jsou to přírodní hnojiva, která při správném zpracování hravě nahradí komerčně prodávanou rašelinu nebo kompost či substráty.
V listí se navíc dají pěstovat brambory, stejně tak si tuto plodinu můžete vypěstovat i v záhonku založeném z posečené trávy. Listí a posečená tráva také dobře poslouží při výrobě kompostu, ale nezapomínejte do kompostéru přidávat ani zemitou složku, která kompost doplní o minerální podíl a navíc obsahuje i půdní mikroorganismy, které se podílejí na rozkladných procesech organické hmoty.
Syntetická hnojiva nahradíte také zákvasy z bylin nebo slepičinců. Ty jsou ovšem natolik koncentrované, že se musí před použití silně naředit vodou a lze je aplikovat pouze na vlhkou půdu, aby nedošlo k popálení kořenového vlášení.
Bylinnou jíchu můžete připravit z různých druhů planých rostlin. Vhodné jsou všudypřítomné kopřivy nebo vratič. Na jeden kilogram hrubě nasekaných čerstvých kopřiv budete potřebovat asi deset litrů vody. Jícha by měla zrát v plastové nebo skleněné nádobě asi dva až tři týdny. Během výroby ji každý den promíchejte, aby se do roztoku dostal vzduch.
Během celého procesu by měla být nádoba zaklopená víkem, aby nedocházelo k přebytečným únikům dusíku. Ukončení kvasného procesu poznáte podle toho, že se z roztoku neuvolňují bublinky plynů. Jak již bylo zmíněno, jícha je silně koncentrované hnojivo, které ředíme v poměru 1:10 (1 díl jíchy ředíme 10 díly vody).
