Rostliny milované opylovači a do oranžova převlečení zahradní lékaři, kteří dokáží z půdy vyhnat škodlivá háďátka, která by se jinak vrhla na pěstované plodiny – to jsou aksamitníky jinak také afrikány. Je škoda, že na ně někteří zahrádkáři zanevřeli. Letničky se žlutými nebo oranžovými květy, které jsou cítit dálku, jsou v záhonech nepřehlédnutelné.
Ačkoli byste možná řekli, že aksamitníky nazývané také jako afrikány, budou pocházet právě z Afriky, je třeba říct, že by vás zmátl pouze název. Jejich původ je totiž třeba hledat v subtropické části Ameriky. U nás se aksamitníky pěstují jako jedny z nejspolehlivějších letniček, na které možná někteří zahrádkáři zanevřeli právě kvůli jejich mnohdy až vyzývavému vzhledu, který na sebe strhává veškerou pozornost. Jak by také ne, když jejich květy rozkvétají v odstínech žluté a oranžové a navíc celá rostlina nápadně kvete.
Zdroj: archiv redakce
Aromatická trojice
Na trhu seženete kromě oblíbeného aksamitníku rozkladitého (Tagetes patula), který je i nejvíce prošlechtěn, také vzrůstný aksamitník vzpřímený (T. erecta) a drobnokvětý aksamitník jemnolistý (T. tenuifolia). Vůně prvních dvou jmenovaných druhů může být pro někoho až nepříjemně ostrá, zatímco aksamitník jemnolistý voní spíše po citrusech.
Jak aksamitník vzpřímený, tak i jeho příbuzný aksamitník rozkladitý, přicestovaly do Evropy v 16. století. Mnohem kratší dobu se zde vyskytuje aksamitník jemnolistý, ten do Evropy dorazil až o dvě století později, proto je také nejméně prošlechtěn.
Aksamitníky nebudou tou nejlepší volbou do výsadeb v nenápadných barvách, spíše se proto uplatní v záhonech ornamentálních, od kterých očekáváme výrazný efekt. Kompaktní kultivary jsou vhodné na obruby záhonů či do truhlíků. Kultivary rozkladité do smíšených letničkových výsadeb, ale tím jejich praktické využití rozhodně nekončí.
Tyto aromatické letničky totiž plní i jednu zcela praktickou funkci, díky níž si zaslouží určitou rehabilitaci mezi letničkami, které u některých profesionálních zahradníků ztratily na oblibě. Dříve se totiž používaly v plošné výsadbě jako rostlinní lékaři, kteří dokázali z půdy vyhnat půdní háďátka. Proto se také doporučovalo pěstovat na záhonech před výsadbou narcisů právě aksamitníky. Dnes se s nimi můžete zvláště na permakulturních zahradách setkat jako s bodovou výsadbou mezi zeleninou právě kvůli jejich schopnosti omezit výskyt půdních škůdců.
Na slunce i do mírného stínu
Ačkoli by mohly výrazné žluté a oranžové barvy napovídat, že je tato květina vhodná výhradně na plné slunce, jistě potěší, že se aksamitníky vypořádají i s přistíněním. Vyhovuje jim středně živná kvalitní půda, na přehnojení ovšem reagují tvorbou velkého množství zelené hmoty a menší násadou květů. Aksamitník vzpřímený snese dobře i vlhčí půdu.
Dříve byly aksamitníky zkoušeny ve smíšených letničkových záhonech zakládaných metodou z přímého výsevu. Aksamitníky lze pěstovat právě tímto způsobem, musíte ovšem počítat s nižší spolehlivostí vzcházení. Pokud chcete založit ornamentální výsadbu, pak raději volte předpěstování v dubnu výsevem. Zapěstované rostliny se pak sázejí většinou už s několika prvními květy v květnu.
Pestré kultivary v ohnivých barvách
Všechny tři druhy aksamitníků byly v okrasném zahradnictví oblíbené již v minulosti. Právě proto byly hojně šlechtěny. Nejvíce kultivarů je dostupných u druhu aksamitníku rozkladitého, který je dostupný v kultivarech kompaktních i rozkladitých, s květy žlutými, oranžovými nebo s hnědými znaky.
Aksamitník vzpřímený se skvěle hodí nejen do letničkových záhonů, ale také k řezu. Jeho kultivary se dělí do dvou skupin, a to podle tvaru květů na karafiátokvěté a chryzantémokvěté. Kultivary kvetou v sytě oranžových, žlutých nebo zeleno žlutých tónech. Na obruby záhonů jsou pak ideální kultivary kompaktní dosahující výšky 20 až 30 centimetrů. Aksamitník jemnolistý je ozdobný i listem, který má velmi jemnou texturu. Květy kvetou ve žlutých a oranžových tónech a během léta zcela pokryjí celou rostlinu.
