Stále hektičtější doba plná pracovního vytížení nás mnohdy nutí šetřit čas všude, kde se jen dá. Mnozí zahrádkáři se stále snaží o vytvoření relativně „bezúdržbové“ zahrady, která dokáže až na výjimky fungovat bez pravidelné péče svého majitele. Pokud máte rádi pestré trvalkové výsadby a trpíte problémem současné doby, tedy nedostatkem času, inspirujte se nevšední krásou prérijních trvalkových výsadeb, které vaši zahradu zaplaví pestrými barvami a dobrou náladou!
Prérijní trvalkové záhony jsou v posledních letech důvěrně známé pro širokou zahradnickou veřejnost, která s jejich pomocí řeší často zapeklité problémy na rodinných zahradách i v oblasti veřejné městské zeleně. Stále častěji totiž hledáme takové řešení, které by přineslo pokud možno celoroční efekt a zároveň co možná nejnižší nároky na údržbu po založení takového záhonu.
Prérijní výsadby si s těmito požadavky poradí na jedničku, zvláště pokud výsadbu doplňují kromě trvalek okrasných listem a květem také okrasné trávy a cibuloviny kvetoucí v předjaří.
Kde se vůbec tematika prérijních záhonů vzala? Inspirovali jsme se severoamerickými travinobylinnými společenstvy, které se musí ve své domovině vypořádat se suchem i intenzivním slunečním zářením. Severoamerická inspirace k nám dorazila již před mnoha lety a pěkně u nás zakořenila. Není se rozhodně čemu divit, protože se skvěle uplatní v moderních i přírodě blízkých zahradních konceptech.
Zdroj: archiv redakce
Pestrá druhová skladba
Tvorbou prérijních záhonů se dnes zabývá mnoho zahradních architektů. Někteří z nich využívají krásu divoké severoamerické prérie v kontrastu s moderní architekturou. Ačkoliv jsou mnohé věci při zakládání těchto nenáročných výsadeb již předem dané, i přesto se setkáte s obrovskou variabilitou. Každý zahradní architekt upřednostňuje odlišnou druhovou skladbu, dává šanci odlišnému mulčovacímu materiálu a mnohdy také přistupuje zcela jinak k následné údržbě.
Hlavním tématem prérijních záhonů jsou okrasné trvalky, kterým musí plně vyhovovat dané stanoviště. Pro klasickou prérii jsou typické také traviny, které v některých výsadbách mohou tvořit většinu nebo mohou být doplněny jen v podobě několika zajímavých solitér.
Jistá proměnlivost může být také v použití kvetoucích druhů. Mnozí zahradní architekti raději upřednostňují stabilní druhy, které ve výsadbě vydrží déle a nemají tendenci se přesévat. Takové záhony jsou po mnoho let druhově téměř stejné. Stále častěji se ovšem objevují druhově proměnlivé výsadby, kde jsou kromě krátkověkých trvalek použity také letničky. Obě skupiny rostlin se spolehlivě přesévají a každý rok nám připravují zcela jinou podívanou závislou na druhových poměrech jednotlivých květin.
Hlavní doba působnosti všech prérijních záhonů spadá do období plného léta, ale přesto lze říci, že jsou tato rostlinná společenstva efektní opravdu po celý rok, a tedy i mimo zahradnickou sezónu. Tohoto efektu se dočkáte především tehdy, když dosazovacího plánu zakomponujete předjarní a jarní cibuloviny a hlíznaté rostliny. První poslové jara rozvinou své květy ještě před prvními průkopníky mezi trvalkami. Hlavní období trvalek okrasných květem a listem nastává od května.
Důležitý efekt v prérijních záhonech vytváří okrasné trávy. Ty sice do vegetace nastoupí mnohem později než první cibuloviny a trvalky, tedy přibližně v květnu, ale jejich čas přichází také na podzim, kdy se barví do okrových a červených tónů.
V zimě je pak zabalí do ledového stříbra první sníh a námraza. Abyste o tuto krásu nepřišli, určitě na podzim nepodlehněte pečlivému úklidu zahrady, při němž byste odstranili suché listy trav a stejně tak i dekorativní suché semeníky trvalek. Některé z nich jsou opravdu krásné až do doby, kdy začnou rašit nové listy. U těchto záhonů se zkuste trošku odpoutat od pečlivého přístupu a ponechte rostlinám prostor a s úklidem suchých částí rostlin začněte až v přívětivějším předjaří nebo až na jaře, kdy už z půdy vykukují první lístky a cibuloviny.
Zdroj: archiv redakce
Jak vůbec záhony fungují
Aby výsadby fungovaly podle našich představ, je třeba si předem rozmyslet druhovou skladbu a pečlivě vybrat vhodné druhy, kterým padnou stanovištní podmínky přesně na míru. Často je nejlepším řešením oslovení zahradního architekta, který má s návrhem a následným zakládáním záhonů zkušenosti. Záhony se zakládají na odplevelené půdě. Rostliny jsou většinou vysazovány bodově, takže působí na první pohled značně promíchaně. Někdy jsou naopak vysazovány po několika kusech na větší ploše.
Při výsadbě je nutné rozrušit kořenový systém. Nakonec je záhon zamulčován minerálním mulčem. Pro prérijní záhony je typická kamenná drť, štěrk nebo kačírek v jemné frakci. Naopak nikdy se nepoužívá běžně dostupná mulčovací kůra. Po založení je nutné rostlinkám dopřát pravidelnou zálivku hlavně v období sucha. Jakmile se ovšem rostliny zapojí, prakticky se o záhony nemusíte starat kromě každoročního jarního úklidu odumřelých částí rostlin, občasného zkrocení příliš bujných druhů a odstranění náletů dřevin, kterým se v záhonech také často zalíbí.
