Pěstování zeleniny dnes považujeme za rutinu, která nás provází mnoho staletí. V nabídce jsou různé odrůdy, které slibují stále větší plody, spolehlivý růst i odolnost vůči chorobám a škůdcům, je tedy určitě z čeho vybírat. Při pohledu na vyšlechtěnou kapustu nebo salát si už ani neumíme představit, že tyto druhy zeleniny vznikly ze svých dávných prapředků, které vzhledem spíše připomínají plevel. V současné době se opět ale rádi vracíme k planým druhům rostlin, které v lecčems předčí šlechtěnou zeleninu a mohou tak perfektně obohatit náš jídelníček.
Pokud od výsadby zeleniny očekáváte bujný růst, šťavnaté listy a velké plody, zřejmě si planou zeleninu hned neoblíbíte, protože bývá v porovnání s dnešní zeleninou poněkud nenápadná a často ani netvoří takovou hmotu.
Přesto tyto plané druhy, které často považujeme za obtížný všudypřítomný plevel, obsahují mnohem více minerálních látek a vitamínů než jejich vzhledově atraktivnější vyšlechtění kolegové, kteří si své místo na zahradě již dávno nemusí obhajovat.
Kromě vysokého obsahu pro lidské tělo důležitých látek mají tyto divoké jedlé rostliny výhodu také v tom, že nevyžadují tolik péče, jsou nenáročné na hnojení a jen tak je nenapadnou běžné choroby a škůdci, protože jsou většinou dobře rezistentní. Jejich pěstování je tedy naprosto nenáročné a i poměrně zajímavé.
Zdroj: archiv redakce
Kam na planou zeleninu
Jedlé plevele seženete samozřejmě všude kolem sebe, stačí se jen rozhlédnout. Přesto se v této oblasti nejdříve vzdělejte, abyste si náhodou domů nepřinesli jedovatou záměnu, po které vám bude spíše špatně.
Pokud se v planých rostlinách neorientujete, vezměte si s sebou zkušeného sběrače, který má s touto oblastí již nějaké zkušenosti, absolvujte některý z kurzů, kterých je v dnešní době díky velkému zájmu široké veřejnosti opravdu hojně nebo se vybavte obrazovým herbářem.
Pokud vám není sběr ve volné přírodě příjemný, protože nevíte, jestli není dané stanoviště znečištěné některými cizorodými látkami, můžete si tyto rostliny vysadit na své zahradě. Sazeničky si přineste z volné přírody, od permakulturních pěstitelů nebo přírodních zahradníků, kteří si s vámi jistě rádi vymění toto osivo zase za jiné.
Fantazii se meze nekladou. Použití těchto jedlých rostlin je opravdu pestré a spíše záleží na vašich chutích. Pokud s konzumací plané zeleniny teprve začínáte, možná si na jejich intenzivní chuť budete muset chvíli zvykat, často totiž bývá poměrně výrazná a má pořádnou sílu. Přesto se nenechte hned odradit a hledejte další zajímavé recepty, které vám sednou na míru.
Ještě před tím než se vydáte na sběr, se informujte, v jakém období se ten daný druh sbírá. Pampeliškové listy jsou nejchutnější po vyrašení, česnáčkové listy a květenství v období dubna či začátkem května, kdy jsou rostliny ještě mladé, kopřivy před rozkvětem nebo třeba merlík všedobr prakticky během celé sezony.
Z česnáčku nebo medvědího česneku lze vyrobit skvělé tvarohové či jogurtové pomazánky, z česneku medvědího pak dále výborné a zdravé pesto, merlík s kopřivou nahradí zahradní špenát, květy a listy prvosenek zase doplní jarní zeleninový salát. Pokud si s použitím jednotlivých rostlin nevíte rady, sežeňte si knihy, které se touto tematikou zabývají.
Zdroj: archiv redakce
Opatrnosti není nikdy dost
Každou rostlinu, kterou chcete využít v kuchyni, musíte bezpečně poznat. V přírodě se totiž nachází mnoho podobných druhů a ne všechny jsou poživatelné. Některé mohou být prudce jedovaté a jiné jsou spíše nejedlé, ale otrava se projeví až po požití opravdu velkého množství rostlin.
Vždy rostliny sbírejte na čistém stanovišti, kde nehrozí jakékoliv znečištění. Vyhýbejte se okrajům rušných komunikací nebo průmyslovým oblastem. Pozor dávejte také na staré skládky, které jsou dnes již zapomenuté a jen málokdo ví, k čemu tato stanoviště původně sloužila.
Divoké rostliny jsou totiž ve svých orgánech schopny kumulovat škodliviny z půdy a vzhledem k tomu, že člověk stojí na konci potravního řetězce, je tato opatrnost opravdu na místě.
