Mšic existuje několik set druhů, ale jedno ale mají společné – dokážou zničit úrodu nebo celé rostliny. Můžete vyrazit do boje s chemií, ekologickými prostředky nebo povolat na pomoc přirozené mšicí nepřítele z hmyzí říše. Poradíme vám, jak na to.
Mšice lze likvidovat jak ekologicky, tak chemicky. Proti většině mšic je možné využít tytéž ochranné a hubící prostředky. Rozhodně se vyplatí vybírat hlavně selektivní hubící prostředky, které nezahubí kromě mšic žádný další hmyz.
Většina postřiků na mšice se musí opakovat. Aby se mšice nestaly rezistentní vůči některým přípravkům, je nutné přípravky střídat.
Na malých zahradách, kde chceme hubit mšice ekologicky, využijeme ochranné oleje, například Ekol, případně draselnou sůl mastných kyselin – Neudosan. Na velkých zahradách je třeba ihned při prvním výskytu aplikovat insekticidy. Doporučuje se použití pyretroidů – Vaztak 10 EC, Decis Mega nebo Karate Zeon 5 CS.
Pozor však, tyto přípravky hubí veškerý hmyz. Jsou ale bezpečné pro teplokrevné živočichy. Stále je na trhu dostupný i starý přípravek Pirimor 50 WG a také novější Mospilan 20 SP či Calypso 480 SC. Těmito přípravky postačí oslabit škůdce a jejich přirození nepřátelé se pak již postarají o zbytek.
Zdroj: archiv redakce
Do boje nasaďte berušky
Velkým nepřítelem mšic jsou slunéčka sedmitečná. Jenda beruška zvládne za svůj krátký život spořádat až čtyři tisíce mšic. Proto bychom měli výskyt tohoto sympatického hmyzu na svých zahradách podporovat. Beruška potřebuje k životu úkryt, kde se schová před deštěm, přespává a přezimuje. Můžete jim připravit domek z dutého polena, který na několika místech provrtáte, což jim bude sloužit jako vchod. Polínko vystelte kousky kůry a umístěte do závětří na jižní stranu.
Mšice jsou také velkou pochoutkou pro larvy zlatooček. Tento elegantní hmyz s velkýma očima na zahradách potkáváme hlavně před zimou, když hledá zimní úkryt. Připravte jim podobný domeček jako beruškám, jen vnitřek vystelte senem. Za vaši péči se vám odmění žravou generací potomstva.
Také škvor je obávaným nepřítelem mšic. Dospělý jedinec jich zlikviduje až stovku za noc. Škvor je aktivní hlavně v noci, přes den vyhledává temné úkryty na stromech či keřích. Zahrádkáři sice nevidí škvory rádi, protože okusují pupeny květů. Ale vězte, před pupeny dají vždy přednost živočišné potravě.
Pěstujte si na zahradě toto hmyzí komando a nebudete se muset obávat nepříjemných nájezdů mšic.
Zdroj: archiv redakce
K nejběžnějším druhům mšic rozšířených na našem území škodící na zahradách patří:
mšice broskvoňová – menší, proměnlivé zbarvení, vajíčka přezimují na peckovinách rodu Prunus, jeden z nejškodlivějších druhů, přezimovat mohou i dospělé samice, přenašeč virových chorob, saje i na pokojových rostlinách, napadá stovky druhů okrasných rostlin, v květnu napadá broskvoně a deformuje jim listy
mšice jabloňová – nebezpečná zvláště v ovocných školkách a mladých výsadbách, způsobuje zakrňování nebo i zastavení růstu letorostů, zdeformované výhony zdřevnatí a následně musí být odstraněny, přezimuje ve formě černých vajíček
mšice rybízová – z vajíček, která přezimovala, se na jaře vylíhnou larvy, způsobuje na listech rybízů puchýřky a na jejich horní straně žluté nebo červené zabarvení. V létě mšice přelétnou na další hostitelské rostliny, kopřivy a čistce, na zimu se vracejí na rybíz a na něm kladou přezimující vajíčka
mšice srstková – deformuje výhony rybízu a angreštu
mšice třešňová – silně poškozuje v průběhu května a června třešňové letorosty, je to černá mšice s velkou produkcí medovice, která pokrývá nejen listy, ale i plody
vlnatka krvavá – saje přímo na dřevě, ale i na letorostech, obvykle na řezných plochách, dospělci jsou červenaví asi 2 mm velcí a zároveň s nymfami vytvářejí hojnost bílého vlákna, při rozmačkání vytéká ze mšic červeno-rezavá barva připomínající krev. Ojedinělé kolonie mšic se potírají insekticidy pomocí štětce. Zemina kolem stromu se na podzim odkope do hloubky 15 cm a tak dojde k vyhubení přezimujících nymf.
mšice švestková – tmavě zelená mšice, saje spodní stranu listů, vytváří velké kolonie, listy zežloutnou, předčasně opadají, dřevo špatně vyzrává, letní generace žije v rákosu, na konci léta se vrací na peckoviny
mšice hrachová – je jednou z největších mšic, zelená, velká 3–5 mm, samičky jsou hnědé, okřídlené, sáním deformují pletiva, listy žloutnou, zakrslé plody opadávají, poškozují nejen hrách, ale i vikev, fazole, čočku a některé okrasné rostliny
mšice zelná – středně velká mšice šedozelené barvy s tělem pokrytým voskovým výpotkem, opadávající výpotky ze mšic pokrývají okolní půdu a mění její barvu na popelavě šedou, proto se této mšici říká „popelka“
mšice jitrocelová – škodí na jabloních, ohrožuje jabloně více než mšice jabloňová, vpouští do nich toxické látky, v létě z jabloní přelétá na jitrocel
