Trvalky tvoří velkou a velmi členitou skupinu rostlin pocházejících z nejrůznějších míst a prostředí. Některé dokážou přežít na suchých místech, jiné ve vysokohorských polohách, další milují stinná či vlhká stanoviště. Většinou se dají velmi dobře množit. Jak na to?
Z hlediska péče jsou snad nejméně náročné právě dlouhověké trvalky. Chcete-li mít zahradu plnou rostlin, které na jednom místě kvetou i desítky roků, pořiďte si například pivoňky, denivky, juky nebo bohyšky a namnožte si je.
Podzim je nejvhodnější doba na množení trvalek. Tak si můžete pro svou zahradu zajistit větší množství těchto květinových ozdob.
Vzhledem k obrovské různorodosti trvalek nelze předložit jednotný návod na jejich pěstování a neexistuje ani univerzální návod na to, kdy a jak kterou trvalku rozmnožit.
U některých trvalek může nastat problém v momentě, kdy je zasadíme příliš hluboko, proto dbáme na to, abychom dodrželi stejnou hloubku výsadby, v jaké rostly před rozsazováním.
To platí mimo jiné za velmi důležité hlavně u pivoněk. Pokud rostliny už trochu znáte ze své zahrady, budete vědět, kolik prostoru jim musíte dát, aby si vzájemně nepřekážely a nekonkurovaly. Závisí to pochopitelně na tom, jak rychle se dokážou rozrůstat a také na konečné velikosti rostlin.
Příliš narostlé trsy trvalek množíme dělením. Trsy rozdělíme po vyrytí ze země na dvě i více částí a nasadíme je na dosud volná místa v zahradě. K vyrytí celého trsu použijte ostrý rýč, jímž pak rozdělujete i trs samotný. U drobnějších trvalek raději zvolíme sázecí lopatku nebo nůž a kořeny rozdělíme ručně.
Jestliže po rozsazení přijdou suché teplejší dny, musíme rozsazené rostliny pravidelně zalévat. Do příchodu silných mrazů budou mít dostatek času k zakořenění.
Které trvalky množíme na podzim?
Kromě již výše zmíněných bohyšek, juky nebo denivek na podzim množíme dělením především na jaře kvetoucí trvalky: huseníky (Arabis), kamzičníky (Doronicum), tařičky (Aubrieta), ale i trvalky kvetoucí v první polovině léta: plamenku (Phlox), čechravu (Astilbe) anebo pivoňku (Paeonia).
