V současnosti slavíme návrat k pěstování vlastního ovoce a zeleniny, protože roste nedůvěra ke kupovaným potravinám. Aby ale mělo naše snažení smysl, měli bychom se na svém pozemku odpustit od používání syntetických hnojiv a pokusit se je nahradit alternativními způsoby výživy rostlin i půdy samotné.
Problémem mnohých synteticky vyráběných látek určených pro výživu a ochranu rostlin je jejich poměrně malá znalost. Nikdy nedokážeme s jistotou říct, jaký vliv budou mít na rostliny a lidský organismus za několik desítek let.
U mnohých přípravků jsou prokázána rezidua, která se usazují v půdě a k jejich odstranění dochází velice těžko a pomalu. Člověk stojí na konci potravního řetězce, proto bychom si měli na používané látky určené pro zvýšení úrodnosti půdy pěkně posvítit.
Zelenině i půdě svědčí organické hnojení
Před mnoha desítkami let se granulovaná hnojiva vyráběná ekologicky nešetrným způsobem vůbec nepoužívala. Zemědělci si vystačili pouze s organickými hnojivy v podobě chlévské mrvy nebo kompostu. Část zelené hmoty na poli zaorali a přirozeným způsobem zatěžovanou půdu obohacovali o důležitou organickou hmotu.
Časem se ovšem charakter zemědělství změnil. Malá pole přestala stačit a sloužila pro produkci obrovského množství potravin, které se vyvážely i do zahraničí. Hledali se nové způsoby výživy půdy a jako nejvíce schůdné připadalo používání syntetických hnojiv v podobě granulátů, prášků nebo roztoků. Právě v této době nastává nová éra nejen v zemědělství, ale také ve sféře malozásobitelství na rodinných zahradách.
Dnes již víme, že používání těchto látek nepřináší nic moc dobrého, ale proč je tedy neustále používáme? Protože jen málokdo má přístup ke stájovým hnojivům a použití komerčních hnojiv je jednoduché, rychlé a co do výživy poměrně účinné.
Zatímco na vyhnojení zahrady pomocí kompostu potřebujete této hmoty poměrně velké množství, na dodání živin na stejnou zahradu využijete pouze malý zlomek z plánovaného množství organického hnojiva v podobě koncentrovaného granulátu koupeného v plastovém obalu.
Pokud ale nepatříte mezi ty, kteří si práci usnadňují i na úkor kvality sklizených potravin a práci na zahradě nepovažujete za nutné zlo, zkuste výživu zahradní půdy pojmout trochu jinak a mnohem lépe. Sklizená zelenina pak bude chutnat úplně jinak než dříve a zahradničení vám bude připadat více smysluplné.
Ačkoliv se snažíme vyvíjet stále nové metody a postupy ve všech směrech lidské činnosti, stejně většinou přijdeme na to, že vyvíjení nových modernějších věcí vlastně nemá smysl, protože vše dobré už někdo vymyslel v minulosti.
Tak je tomu i v oblasti výživy rostlin. V tomto případě platí, že nejvyšší kvalitu najdete ve zcela tradičních postupech. Vždy ovšem pamatujte, že zvýšení půdní úrodnosti nespočívá v pouhopouhém dodávání živin jako takových, ale že zde hraje opravdu velkou roli organická hmota. Ta pro půdní mikroorganismy představuje bohatou hostinu.
Během rozkladu organických látek vlivem organismů dochází k postupnému uvolňování živin přijatelných pro rostliny do půdy. Organická hmota je tedy jednou z nutných součástí každé půdy, protože tam, kde není, nefungují ani přirozené rozkladné procesy.
Zdroj: archiv redakce
Nahradit syntetická hnojiva je snadné
Tradiční metodou výroby vlastního hnojiva je založení kompostu, který je ovšem náročný na prostor, kterého není na malém pozemku nazbyt.Další možností je získání stájových hnojiv od místního chovatele koní nebo jiných hospodářských zvířat.
V posledních letech je velice oblíbenou metodou výroba tak zvaného vermikompostu, tedy hnojiva, které produkují speciální rody žížal. Spadané listí může zase posloužit pro založení vlastní listovky, která nahrazuje kupovanou rašelinu a je zvláště vhodná pro výsadbu vřesovištních rostlin.
Pokud se nebojíte větších experimentů, můžete si vyrobit bylinné jíchy z kopřiv, vratiče nebo z jiných plevelných rostlin. Silně naředěná jícha poslouží také při likvidaci některých houbových chorob, jako je například běžné padlí.
Skvělou a osvědčenou metodou výživy zahradní půdy je pěstování rostlin patřících do skupiny zeleného hnojení. Ty můžete vysévat na jaře, mezi jednotlivými plodinami nebo naopak na konci sezony.
Stejně tak se můžete zamyslet i nad polykulturním pěstováním rostlin, při kterém pěstujete rostliny v druhově bohaté výsadbě. Rostliny s rozdílnými požadavky na živiny a s rozdílnou stavbou kořenového systému nezatěžují půdu tolik jako monokultury a vy pak nemusíte do půdy dodávat tolik živin.
