I pokojové rostliny se ukládají přes zimu do vegetačního klidu. To ale neznamená, že bychom se o ně měli přestat úplně starat, nebo pokračovat ve stejném způsobu péče, jako po zbytek roku. Přemíra zálivky a hnojení, stejně jako nezájem mohou být fatální. Abyste na jaře nezůstali bez zelených společníků, řiďte se následujícími tipy.
Nejste-li úplný zahradník – analfabet, víte, že za žloutnutí a usychání listů nestojí pouze škůdci, nebo nedostatek zálivky. Už nákup a přemístění rostliny z obchodu k vám domů, může mít na některé citlivější druhy negativní vliv. To se hlavně týká zimních nákupů. Proto si vždy nechte rostlinu důkladně zabalit a odneste ji domů co nejdříve.
Častou příčinou vadnutí listů, jejich opadávání či žloutnutí může být nedostatek zálivkové vody. Stejné následky má i nedostatečná vzdušná vlhkost. Ale podobné příznaky se objeví i při přelévání, což je nejčastější zimní problém. Při zalévání proto berte v úvahu potřeby jednotlivých rostlin, jejich stanoviště a teplotu v místnosti, vzdušnou vlhkost a světelné podmínky.
Pozor na průvan
Pobyt v průvanu může způsobit nachlazení nejen lidí, ale i rostlin. I v dostatečně vytopených, mnohdy i přetopených místnostech mohou trpět pokojové rostliny chladem. Zemina v květináčích je vždy chladnější než vzduch v místnosti, a to zvláště tehdy, je-li vlhká.
Máme-li v oknech jednoduchá skla a rostliny stojí poblíž oken, mohou během dne zažívat velké teplotní rozdíly, což jim nesvědčí. Zvláště rostliny tropického původu, jako jsou toulitka, netík, voskovka, bromélie, krosandra nebo sleziník, jsou choulostivé na chladnou zeminu. Některé rostliny jako například kolumnea reagují na průvan studeného vzduchu dokonce kompletním opadem listů. Proud studeného vzduchu v zimě může mít například u ibišků za následek napadení puklicemi nebo listovými mšicemi.
Chladná zemina může u rostlin zastavit příjem výživných látek a tedy i růst. To je zároveň důvod, proč nekvete například chmelníček a další rostliny původem z tropické Afriky. Pepřince ze stejného důvodu stagnují v růstu a na dalších druzích, jako jsou gloxínie, fíkus, žumen nebo guzmánie se začnou objevovat tmavé skvrny na listech.
Uměle přisvětlované květiny můžeme přihnojovat stejně jako v době vegetace. Stejně tak to platí i pro pokojové rostliny kvetoucí v zimním období. Patří k nim řemenatky, toulitky, africké fialky, některé begónie, hvězdníky, gardénie i kamélie.
Velmi důležité je nepřihnojovat na suché kořenové baly. Vždy přihnojujeme pouze na vlhké kořenové baly a jen nižšími koncentracemi hnojiva, ale častěji. Rostliny přestaneme hnojit, jakmile ukončením růstu signalizují, že chtějí prožít období klidu.
Reportáž o pěstování rostlin, které můžeme pěstovat za oknem, jako například tořivka, netýkavka konžská (papoušek), jak o ně pečovat, jak jí zalévat, jak je stříhat, jakou zeminu využívat, jaké místo je pro ně vhodné.
