reklama

Znáte nejjedovatější rostlinu světa? Možná roste i na vaší zahradě!

Znáte ji z detektivek Agathy Christie, i ze zpráv pojednávajících o politických vraždách. Ricin patří mezi nejúčinnější a nejsnadněji dostupné jedy, protože zamaskovaný za krásnou rostlinu roste na mnoha zahradách. Možná i na té vaší.

i (Zdroj: shutterstock.com)
Znáte nejjedovatější rostlinu světa? Možná roste i na vaší zahradě!

V Londýně v roce 1978 dne 11. září došlo k takzvané „deštníkové vraždě“. Bulharský disident a emigrant Georgi Markov po vpichu špičky deštníku do nohy, začal pociťovat prudké bolesti břicha, následovala horečka, potíže s mluvením, chrlení krve a čtyři dny nato zemřel.

Neznámý muž, který ho smrtelně zranil toho dne na jedné z autobusových zastávek v Londýně, odešel z místa činu s omluvou a s vražedným nástrojem – deštníkem v ruce. Krátce před tím ruská KGB školila bulharské tajné služby v technice používání jedovatých látek.

Ačkoli vražda je dosud neobjasněna, my už dávno víme, jak nebezpečnou rostlinou může být skočec obecný, či spíše jeho smrtelně jedovatá semena. Zabít mohou již pouhá 3 nebo 4 semena.

U nás se rostlina pěstuje pouze jako jednoletka, ovšem v teplejších oblastech je schopna vyrůst až do podoby 5–8metrového stromu. Tento statný keř zaujal pěstitele pochopitelně svou krásou, nikoli jedovatostí. Některé oblíbené zahradní druhy mají okouzlující červené kmínky s nádherně vybarvenými černočervenými listy. Těmto rostlinám maximálně vyhovuje teplejší klima s mírnými zimami, osluněná stanoviště a humózní půda.

Znáte nejjedovatější rostlinu světa? Možná roste i na vaší zahradě!
Znáte nejjedovatější rostlinu světa? Možná roste i na vaší zahradě! (Zdroj: archiv redakce)
Znáte nejjedovatější rostlinu světa? Možná roste i na vaší zahradě!
Znáte nejjedovatější rostlinu světa? Možná roste i na vaší zahradě! (Zdroj: archiv redakce)
Znáte nejjedovatější rostlinu světa? Možná roste i na vaší zahradě!
Znáte nejjedovatější rostlinu světa? Možná roste i na vaší zahradě! (Zdroj: archiv redakce)
Znáte nejjedovatější rostlinu světa? Možná roste i na vaší zahradě!
Znáte nejjedovatější rostlinu světa? Možná roste i na vaší zahradě! (Zdroj: archiv redakce)
Znáte nejjedovatější rostlinu světa? Možná roste i na vaší zahradě!
Znáte nejjedovatější rostlinu světa? Možná roste i na vaší zahradě! (Zdroj: )

Jihoafrické krásce se u nás daří

U nás se skočec pěstuje poměrně hojně jako okrasná rostlina na prostornějších zahradách. I jako letnička může vyrůst do výšky několika metrů. Vyniká jako solitér, ale dokáže zaujmout i ve společné výsadbě s trvalkami anebo trávami. Patří do čeledi pryšcovitých (Euphorbiaceae).

Má hluboce laločnaté listy a ostnité tobolky obsahující velká tečkovaná semena. Případné otravě semeny lze zabránit podáním projímadla. Smrt nenastane ani v případech, kdy semena nejsou dostatečně rozkousána a rozžvýkána.

Mezi příbuzné rostliny patří oblíbený zahradní pryšec Euphorbia polychroma, kaučukovník – zdroj přírodní pryže Hevea brasiliensis a také všem dobře známá vánoční hvězda poinsetie.

shutterstock-1009006882.jpg

Zdroj: archiv redakce

Ricinový olej – bezpečné projímadlo

Již po staletí funguje ricinový olej jako oblíbený domácí léčebný prostředek. Jedovatá složka je z něj během výrobního procesu odstraněna.

Jedna plná lžíce ricinového oleje pak plní funkci účinného projímadla. Při bolestech svalstva a ke zmírnění zánětů se ukázaly jako velmi účinné zábaly s ricinovým olejem. Olej nachází své uplatnění i v kosmetickém průmyslu. Při bolestech svalstva a ke zmírnění zánětů se ukázaly jako velmi účinné zábaly s ricinovým olejem.

Dvacátá léta minulého století tuto rostlinnou složku nechvalně proslavila při fašistické olejové tortuře. Mussoliniho hrdlořezové chytali disidenty a poté jim do krku lili ricinový olej. Ubožáci podrobení tomuto způsobu mučení trpěli úporným až nesnesitelným průjmem.

Nicméně ani tyto zprávy by nás neměly odradit od pěstování této zajímavé, i když na jednu stranu velmi nebezpečné rostliny. Jakmile jsme seznámeni s jejími tajemstvími, víme, čemu je třeba se vyhýbat.

Foto: Shutterstock.com

Publikováno: 12. 2. 2021, Autor: | autor: Zuzana Bohdalová