Všestranně využitelný opadavý keř, ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) je v našich podmínkách mimořádně vhodný jako živý plot. Rychle roste, snáší nejrůznější druhy půd a snadno se udržuje. Navíc přes zimu nabízí přirozenou potravu opeřencům. A to se cení.
Pro založení živého plotu z ptačího zobu je nejlepší jaro nebo podzim. V květnu kvete omamně vonícími bílými květy, které dozrají v černé bobulovité plody, jenž zajistí ptáků potravu po celou zimu.
V okrasných školkách se pěstuje také sorta Ligustrum ovalifolium (ptačí zob vejčitolistý), který má částečně vytrvalé listy a volíme ho spíše jako solitér. Pro výsadbu stříhaných plotů plně postačí opadavé druhy. Ty velmi dobře snáší řez.
Snese plné slunce
Stálezelené a poloopadavé druhy volíme pro stanoviště spíše chráněná, v teplejších nižších lokalitách. Opadavé druhy se vysazují zásadně prostokořené v předjaří anebo na podzim, poloopadavé z jara z kontejnerů anebo alespoň s kořenovým balem. Dařit se jim bude stejně dobře v polostínu jako na slunci. Jejich květy však mohou někomu zapáchat, takže nedoporučujeme vysazovat k zahradnímu posezení.
Běžná zahradní půda je pro ně ideální. Může být trochu alkalická, v podstatě však ptačí zob snese jak půdu písčitou, jílovitou, tak i mírně kyselou, nebo silně zásaditou.
Před započetím výsadby je vhodné upravit kořeny. Nezbytné je rovněž sestřihnout všechny rostliny na jednotnou výšku 20–25 cm. Jen díky tomu docílíme hustého větvení keřů již blízko u země. Pro živé ploty se nejvíce hodí Ligustrum vulgare Atrovirens s temně zelenými listy.
Pokud se spokojíte s metrovým živým plotem, zvolte odrůdu Ligustrum vulgare Lodense. Tento zakrsle rostoucí druh nepotřebuje žádný řez. Jen výjimečně je dobré provést lehké prosvětlení koruny. Vysazené živé keře poprvé prostříháváme v předjaří a podruhé koncem června, kdy ukončí druhou růstovou fázi. Je-li to zapotřebí, můžeme třetí a poslední řez provést ještě v září, ale nejpozději počátkem měsíce.
Zdroj: archiv redakce
Omlazení řezem
Přestárlé anebo zanedbané živé ploty se stříhají v zimním období, a to radikálně. Zmlazují se v období ještě před rašením. Buďto se volí sestřih na krátké čípky až k zemi anebo se keře sestřihují na výšku 40 cm, přičemž se odstraní i poškozené, zesláblé a nevhodně rostoucí výhony. Účelem tohoto radikálního řezu je posílit tvorbu nových výhonů.
Počítat je třeba s tím, že v následujících třech letech si vyžádá takto zastřižený živý plot z ptačince hodně péče. Bude třeba jej kontrolovat, upravovat tvar a čekat na dopěstování do celkově požadovaného tvaru. Na druhou stranu častějším řezem dosáhnete u ptačího zobu hustějšího rozvětvení, bohaté násady nového dřeva.
Zdroj: archiv redakce
Letní řez mu prospívá
Mnohé výhody má větší počet letních řezů. Tento řez méně namáhá keře. Kratší letorosty jsou měkké, a tak je možné je zkompostovat. Vždy by se však řez měl provádět sbíhavě, to znamená, že keř má zůstat u země širší, zužovat se směrem nahoru.
Je to nejvhodnější způsob, jak zabránit ztrátě olistění keřů, ke kterému může docházet při nedostatku slunečního svitu, který nedokáže proniknout hlouběji do živého plotu. Někdy dochází i k zasychání větví, kterému se sbíhavým stylem řezu rovněž dá zabránit.
