reklama

Vanilka pravá – orchidej z rodu Vanilla

Na zahrádce si ji sice nevypěstujeme, ale přesto ji zná každý, ať zahradník anebo člověk zahradničení jakkoli vzdálený. V našich zeměpisných šířkách patří spíše do skupiny kulinářských než pěstitelských zajímavostí. Používali ji Indiáni dávno před Kolumbovým příchodem do Ameriky, nejčastěji jako léčivou a stimulační rostlinu.

i (Zdroj: shutterstock.com)
Vanilka pravá – orchidej z rodu Vanilla

Vanilka pravá (Vanilla plantifolia) je vlastně vytrvalá orchidej z čeledi vstavačovitých. Pojmenování vanilka je původem ze španělského výrazu „vainilla“. To je zdrobnělina slova „vaina“ což znamená pochva, pouzdro, lusk. Aztékové a Toltékové ji pojmenovali černý lusk.

V Evropě se vanilka objevila už kolem roku 1520. Původní druh vanilovník plocholistý (Vanilla planifolia), byl jako endemit vázán na opylování včelkami rodu Melipona. Až do 19. století se nepodařilo opylování jiným způsobem, a tak z pěstování vanilky do té doby těžilo pouze Mexiko a Španělsko. Když byla na světě kolem roku 1841 metoda umělého opylování, rozšířilo se pěstování rostliny do mnoha ostrovů, britských, francouzských a holandských  kolonií.

Po Evropě se vanilka více rozšířila až v 17. století, kdy se téměř výhradně využívala k ochucení čokolády. Dnes se vyrábí vanilka také synteticky a využívá se nejen v potravinářském, ale i v kosmetickém průmyslu.

Plodem vanilky je tobolka (lusk), kterou vyplňuje kašovitá hmota, a to pouze v době plné zralosti plodu. K přípravě koření se pěstují vanilovníky na speciálních plantážích. Ovíjejí se zde kolem stromů či umělých opor. Plody se sklízejí ve chvíli, kdy začínají žloutnout na špičce.  Bez následného procesu fermentace by plody neměly ani svou charakteristickou vůni, ani  typickou tmavou hnědo-černou barvu. Rostliny však plodí až od 3. roku života, přičemž se dožívají obvykle 12 let.

Plody se fermentují suchým nebo mokrým způsobem, který vždy začíná zavadnutím a pak pokračuje spařením (u mokrého způsobu) anebo rovnou sušením (u suchého způsobu) a uložením lusků na slunci, kde se takzvaně potí a usazují se na nich žádané bílé krystalky. Celý proces trvá až 8 měsíců. Představuje velké množství práce a starostí, a proto je přírodní vanilka velmi nákladnou záležitostí.

Aby sušená vanilka neztratila během přepravy z míst svého původu, tj. z Madagaskaru, Barmy, Réunionu a Francouzské Polynésie své aroma, distribuuje se v hermeticky uzavřených nejčastěji skleněných nebo kovových nádobách.

Aniž bychom kdy viděli na vlastní oči krásnou a zároveň užitečnou orchidej, všichni dobře známe chuť mnoha druhů vánočního cukroví vonícího vanilkou.

Text: Zuzana Bohdalová

Publikováno: 5. 11. 2012, Autor: