Ne zrovna o každém pozemku jsme schopni říct, že je dokonalý a že si s ním víme rady. Mezi poměrně komplikované případy mohou někdy patřit třeba pozemky položené přímo u lesa. Stín, specifické mírně vlhké mikroklima a kyselý opad jehlic nebo spadané listí vytvářejí specifické podmínky, se kterými je někdy možná mnohem lepší nebojovat, ale spíše jim vyjít vstříc a spíše je brát v úvahu při zakládání zahrady.
Vzrostlé stromy mohou být na hranici pozemku dar i zkáza, záleží na vašem přístupu a plánech se zahradou. Pokud na vás pozemek navazuje například smrkový les, určitě počítejte s tím, že zvláště poblíž tohoto porostu bude skvěle prospívat mech díky kyselému opadu jehlic a že v takových podmínkách zase spíše nebude úplně na jedničku fungovat okrasný trávník.
V tomto případě ovšem také záleží na orientaci ke světovým stranám. Jižně orientovaná zahrada u lesa umožňuje zcela jiné využití než ta orientovaná na sever.
Podzimní záplava listí
Mnozí zahrádkáři považují asi za největší problém v případě, že sousedí s listnatým lesem, podzimní opad listí, který se samozřejmě zahradě nevyhne. Tomu nezabráníte, spíše je třeba listí pravidelně odstraňovat, protože příliš neprospívá například okrasnému trávníku, který se pod vrstvou vlhkého listí paří a pak brzy podléhá plísňovým chorobám. Co ale se vším tím listím?
Zdroj: archiv redakce
Pokud ho nemůžete nijak využít, rozhodně ho nedávejte do směsného odpadu. Listí patří do bio odpadu, a pokud u vás není možnost jeho vývozu, určitě ho odvezte do sběrného dvora na zkompostovatelný odpad.
Když na to ale půjdete pěkně od lesa, uvidíte ve spadaném listí možná i spojence a ne vždy jen urputného bojovníka, který vám chce mermomocí zaplavit zahradu. Dá se totiž přidat jako skvělá surovina do kompostu, protože obsahuje celou řadu důležitých živin, které dřeviny během roku nastřádaly ve svých pletivech nebo si z něj vyrobte svoji listovku. Tímto materiálem pak nahradíte kupovanou rašelinu, která je třeba pro výsadbu vřesovištních kyselomilných rostlin. Listovkou lze také mulčovat výsadby borůvek chocholičnatých nebo brusnic či klikvy.
Co si počít s pozemkem u lesa (Zdroj: archiv redakce) Co si počít s pozemkem u lesa (Zdroj: archiv redakce) Co si počít s pozemkem u lesa (Zdroj: archiv redakce) Co si počít s pozemkem u lesa (Zdroj: archiv redakce) Co si počít s pozemkem u lesa (Zdroj: archiv redakce) Co si počít s pozemkem u lesa (Zdroj: )
Jak na pozemek u lesa
Pozemky u lesa jsou charakteristické poměrně specifickými podmínkami, se kterými se většinou jen těžko bojuje. V tomto případě bude zřejmě lepší z těchto podmínek vycházet a zahradu jim v rámci možností podřídit.
V přímé blízkosti lesa se prostě některým vegetačním prvkům dařit moc nebude. Co ale za takové podmínky bude vděčně, je pestré vřesoviště, výsadba azalek či pěnišníků, jedlý záhon s borůvkami nebo záhonek lesních bylinek.
Zdroj: archiv redakce
Zatímco u běžných pozemků musíte těmto výsadbám připravit specifické podmínky založené na přídavku kyselého substrátu, zde můžete pracovat se stávajícím materiálem. Zvláště pokud na místě necháváte ležet jehličnatý opad nebo část spadaného listí. Tuto půdu pak stačí jen zrýt, doplnit zetleným kompostem případně domácí listovkou a už můžete připravovat záhon.
Pozemky u lesa jsou také často pojaty jako okrasné lesní zahrady, ve kterých dominují lesní stromy s podrostem okrasných dřevin, kterým nevadí celoroční nebo sezonní zastínění. V podrostu vzrostlých stromů se daří například pěnišníkům (Rhododendron), azalkám (Azalea), pierisům japonským (Pieris japonica) nebo třeba jehličnatým tisům červeným (Taxus baccata).
