Mateřídoušky jsou královny mezi půdopokryvnými rostlinami, které si poradí s plným sluncem i se suchem. Je to ideální řešení pro extenzivní střešní zahrady, ale jejich osivo bývá přidáváno i do směsí květnatých luk. Řadíme je právem mezi aromatické rostliny, jejichž vůni a výraznou chuť oceníme nejen v bylinkových čajích, ale také v kořenících směsích. Pokud je na své zahradě ještě nepěstujete, rychle to napravte, protože vám neseberou žádný čas a nahradí trávník tam, kde by tento náročný porost jen těžko přežíval.
Některé druhy mateřídoušek najdete i v naší přírodě, za jinými byste se v minulosti museli vydat třeba do Středomoří. Na suchých stráních nebo u prašných cest se můžete kochat růžovými květy mateřídoušky úzkolisté (Thymus serpyllum), která patří mezi nejoblíbenější druhy.
Do skupiny mateřídoušek ovšem řadíme i tymián obecný (Thymus vulgaris), jehož zavádějící název by nás jistě nasměrovat k úplně jinému druhu rostlin. Opak je pravdou, mateřídoušky a tymián jsou příbuzné rostliny patřící do jednoho rodu. Tyto byliny byly hojně pěstovány již ve středověku a byly oblíbeny i Hildegardou z Bingenu. Ta mateřídoušku doporučovala užívat vnitřně jako koření do pokrmů. To mělo léčit především mozek a bylo určeno proti kožním chorobám.
Mateřídoušku a tymián poměrně často používáme v kuchyni jako skvělé koření podporující dobré trávení a chuť k jídlu. V bylinkových čajích zase mateřídouška poslouží pro dobrou náladu, navodí příjemný spánek, ale stejně dobře léčí horní cesty dýchací. Je to účinný bylinný lék proti kašli, čemuž vděčíme především antiseptickým a dezinfekčním účinkům. Stejně tak skvěle odhleňuje při nachlazení. Díky tomu, že mateřídouška skvěle uklidňuje, je vhodné její kvetoucí nať sklízenou během léta nasušit a dát do polštářku, se kterým budete usínat. Zavěšená kytice mateřídoušky zase příjemně provoní šatník.
V bylinných čajích se často kombinuje s dalšími bylinami proti kašli, mezi které počítáme třeba listy jitrocele kopinatého (Plantago lanceolata) či květ divizny velkokvěté (Verbascum densiflorum). Pokud si chcete namíchat svépomocí nějakou bylinnou směs, a chuť pro vás bude určujícím aspektem, pak myslete na to, že mateřídouška nejen výrazně voní, ale také chutná. Pokud by ve směsi převažovala, zcela by svou chutí překryla ostatní léčivé rostliny, proto jí stačí přidat jen po málu.
Mateřídouška ovšem pozitivně ovlivňuje také trávení, díky čemuž je oblíbená v různých kořenících směsích. Důkazem toho jsou mateřídouškové žaludeční likéry, které si vyráběly naše babičky. Mateřídouška podporuje vylučování žaludečních šťáv, působí ovšem také proti nadýmání a dětským kolikám. Za tyto léčivé vlastnosti vděčíme především léčivým látkám, které jsou obsaženy v celé kvetoucí nati.
Důležitými účinnými látkami tymiánu i mateřídoušky jsou třísloviny, hořčiny a éterické oleje. Nať obsahuje celou řadu silic, mezi kterými jsou zastoupeny třeba thymol, linalol, terpineol či cymol. Z dalších účinných látek zmiňme flavonoidy, karvanol nebo kyselinu ursolovou.
Zdroj: archiv redakce
Krása vhodná i na extrémní stanoviště
Všimli jste si, kde mateřídouška roste ve volné přírodě? Nevyhýbá se půdám chudým na živiny. Není pro ni problém ani vysýchavé stanoviště vystavené po celý den slunci. Tento půdopokryvný polokeř se hodí i na stanoviště se zhoršenými podmínkami, proto je to ideální kandidát pro střešní zahrady.
V sortimentu mateřídoušek se pěstují i další druhy, za zmínku určitě stojí mateřídouška citronová (T. x citriodorus), kterou seženete i s panašovanými listy. Díky citronové vůni je oblíbená především při přípravě nápojů a jako součást bylinkových čajů. Slušet jí to bude především v bylinkových záhonech, kamenných korytech i na střešní zahradě.
Na trhu se dále objevují také mateřídoušky časné (T. praecox), mateřídoušky vlnaté (T. pseudolanuginosus) a mateřídoušky vejčité (T. pulegioides). Poslední dva druhy nebývají zcela běžné, přesto se uplatňují především v okrasném zahradnictví.
Mateřídoušky jsou silně prošlechtěny. Jsou dostupné kultivary s barvami květů v odstínech bílé, růžové či fialové. Některé druhy jsou dostupné i v kultivarech se žlutými, bíle či žlutě panašovanými listy. Některé kultivary jsou natolik nízké, že těsně kopírují půdu. Právě ty se hodí jako skvělá náhrada trávníku na těch stanovištích, kde by klasický zelený koberec neuspěl kvůli suchu nebo mělké půdě.
