reklama

Seriál péče o půdu – Bojujeme s plevelem

Také jste někdy trochu na pochybách, co je vlastně plevel a co už spíš užitečná rostlina? Jaké metody zvolit, abyste si poradili i s obtížnými plevely v trávníku? Plevele je v současné době velké téma, přístup k němu se může totiž výrazně lišit v závislosti na tom, jaký typ zahradničení podporujete. Ukážeme vám několik metod, které dokáží vzcházení plevelů co nejvíce omezit.

i (Zdroj: Lucie Peukertová)
Seriál péče o půdu – Bojujeme s plevelem

Pokud alespoň minimálně sledujete současné kauzy spojené s pro zdraví škodlivými herbicidy, jistě hledáte způsoby, jak se plevelů zbavit i bez postřiků. Chemické prostředky jsou sice velmi spolehlivými pomocníky, jenže co je škodlivé pro určitý organismus, nebývá ani příliš prospěšné pro ty ostatní. V minulosti se plevel likvidovat výhradně mechanicky, lze ale použít i poněkud netradiční metody, třeba se můžete setkat s doporučením plevel likvidovat plamenem, ale tento postup běžný zahrádkář určitě nikdy nepoužije.

Seriál péče o půdu – Bojujeme s plevelem
i (Zdroj: Lucie Peukertová)
Seriál péče o půdu – Bojujeme s plevelem

Na čem záleží výskyt plevelů?

Příroda to má poměrně dobře zařízené, veškerý volný půdní povrch se totiž snaží v co nejkratší době osídlit rostlinami, a to těmi pro člověka prospěšnými i těmi, které nás třeba až tak moc nepotěší. Jistě to znáte také, pečlivě okopané zeleninové záhony plevel jen tak na pokoji nenechá, půda je totiž plná semen, a to i v případě, že plejete opravdu pravidelně a nezvané hosty zde nenecháte ani náhodou vykvést.

Jenže semena se šíří i z širokého okolí, některé přicestují vzdušnými proudy i desítky kilometrů, jiná sem zaneseme na svém oblečení nebo přicestují na srsti hlodavců podzemními chodbami. Poměrně spolehlivými „šiřiteli“ jsou také ptáci, kteří semena používají jako svou obživu a která se v podobě jejich trusu opět dostanou na naše záhony.

Jak je vidět, boj s plevelem nevyhrajeme a čím více budeme půdu kypřit a plít a tím pádem ji obnažovat, tím lépe připravíme podmínky pro klíčení dalších plevelů. Na druhou stranu jsou právě planě rostoucí rostliny dobrým indikátorem kvality půdy, například kopřiva nebo pampeliška chudé nekvalitní půdy jen tak neosídlí.

Seriál péče o půdu – Bojujeme s plevelem
Seriál péče o půdu – Bojujeme s plevelem (Zdroj: Lucie Peukertová)
Seriál péče o půdu – Bojujeme s plevelem
Seriál péče o půdu – Bojujeme s plevelem (Zdroj: Lucie Peukertová)
Seriál péče o půdu – Bojujeme s plevelem
Seriál péče o půdu – Bojujeme s plevelem (Zdroj: Lucie Peukertová)
Seriál péče o půdu – Bojujeme s plevelem
Seriál péče o půdu – Bojujeme s plevelem (Zdroj: Lucie Peukertová)
Seriál péče o půdu – Bojujeme s plevelem
Seriál péče o půdu – Bojujeme s plevelem (Zdroj: Lucie Peukertová)

Základem je kvalitní zpracování půdy

Pokud vytváříte nové výsadby na dosud nevyužívané půdě, počítejte s tím, že si s plevely několik let doopravdy užijete. Taková půda, která byla třeba i několik let zarostlá ruderálním porostem totiž funguje jako banka osiva. Některá dokáží vyklíčit i za dlouhá léta, ačkoli klíčivost s každým rokem výrazně klesá.

V první řadě tedy bude nutné půdu perfektně odplevelit, jenže to není tak jednoduché a ani při sebelepším zpracování klíčení nezamezíme.

Mnohem snazší je ovšem boj s jednoletými plevely, s těmi vytrvalými je to nesrovnatelně komplikovanější, protože ať děláte cokoli, vždy v půdě zůstanou jejich kořeny, semena nebo podzemní oddenky, jak je to tomu třeba u kopřiv nebo bršlice kozí nohy či pýru plazivého.

Pokud byste se přeci jen rozhodli použít na počáteční odplevelení totální herbicid, je třeba upozornit, že bude nutné jeho aplikaci několikrát zopakovat, ale ani tak se nezbavíte plevelů s výběžky. Bršlice, pýr nebo třeba křídlatka vyrostou znovu, možná jen o něco déle než normálně.

Seriál péče o půdu – Bojujeme s plevelem
i (Zdroj: Lucie Peukertová)
Seriál péče o půdu – Bojujeme s plevelem

Co se tedy dá dělat?

Plevel tu jednoduše je a bude i nadále, jeho výskyt lze samozřejmě omezit, nikoli ovšem úplně zlikvidovat. Pomáhá samozřejmě pravidelné pletí, důkladné zpracování půdy a také dostačující vrstva mulče. Právě mulč dokáže některé plevely odradit úplně, jiné zase zpomalí v růstu.

U organických mulčů je třeba dodržet sílu vrstvy přibližně 10 až 15 cm, což se možná zdá poněkud moc. Organická hmota se ale rychle rozkládá, při aplikaci je nadýchaná a časem slehne. Po třech až čtyřech letech je nutné vrstvu opět doplnit. Mulčovací plachetky nepoužívejte, časem se totiž plevel usídlí i na nich. Rozkládající se mulč totiž vytváří jemnou humusovitou zeminu, ve které některé plevele jednoduše vyklíčí.

V zeleninových záhonech je ale situace jiná, pokud chcete omezit zálivku a částečně i klíčení plevelů, klidně na jaře na záhony natáhněte netkanou textilii. Nikdy ale nepoužívejte tu tkanou, která na půdu působí v mnoha ohledech negativně.

Plevel v trávníku

S nezvanými hosty v trávníku většinou „zatočíme“ pomocí selektivního herbicidu, jehož aplikaci opakujeme většinou tak dvakrát za sezonu. Na plevel dále negativně působí také vertikutace, která poškozuje zvláště přízemní růžice plevelů, ale do jisté míry lze výskyt plevele omezit také hnojením. Dvouděložné rostliny totiž většinou přísun živin neuvítají, mnohé z nich bývají na výživu nenáročné. Trávník se navíc při pravidelné péči zahustí.

Abychom ale nebyli na plevel tak přísní, je pravdou, že právě dvouděložné byliny stojí za lepší odolností trávníku vůči suchu a sešlapu.

Publikováno: 21. 6. 2021, Autor: | autor: Lucie Peukertová