Používání rostlin, které se pěstují jako předplodina, meziplodina nebo až po sklizni poslední plodiny, má opravdu dlouhou tradici. Zelené hnojení se konec konců objevuje i na velkých zemědělských plochách, na kterých nejčastěji uvidíte třeba různé druhy jetele nebo vlčí bob.

Některé semenářské firmy zareagovaly na poptávku zahrádkářů a nabízejí poměrně široký sortiment osiv těchto rostlin. Ty lze sehnat ve směsi nebo v jednodruhové podobě. Přístupy k zelenému hnojení se ale mohou v praxi dosti lišit, záleží totiž na celkovém přístupu a zaměření zahrádkáře.

Jak se zeleným hnojením zacházet

Ať tyto rostliny vysejete na jaře, v létě mezi plodinami nebo po sklizni, je třeba je nějak zpracovat. Přírodní zahrádkáři a permakulturní pěstitelé radí, že se rostliny nemají zarývat do velké hloubky rýčem. Při této činnosti se totiž narušuje půdní struktura a s ní i půdní mikrobiální život.

Zelené hnojení stačí pouze povrchově zapravit vidlemi, půdní mikroorganismy si s ním pak už poradí, nehledě na to, že se tato hmota lépe a rychleji rozloží právě za přístupu vzduchu a navíc nějakou dobu funguje i jako přirozený mulč.

Pokud rostliny vyséváte po sklizni, tedy na podzim, můžete rostliny ponechat jen tak na záhonech. Po prvních mrazech sice odumřou, ale jejich listy překryjí půdu, která pak nebude promrzat do větších hloubek, což je opět prospěšné pro živočichy a organismy žijící v půdě. Hmota se do půdy zapraví mělce až na jaře, kdy se pustíte do přípravy záhonů na novou sezonu.

Proč je zelené hnojení prospěšné?

Rostliny všeobecně označované jako zelené hnojení pocházejí z různých rodů a mají tudíž odlišné vlastnosti. Velice často se k tomuto účelu používají druhy z čeledi bobovitých (Fabaceae), které na svých kořenech vytvářejí drobné kořenové hlízky, na kterých žijí hlízkové bakterie. Ty dokáží měnit vzdušnou formu dusíku na sloučeniny přijatelné pro rostliny. Jednoduše se tedy dá říci, že tyto rostliny hnojí půdu dusíkem, takže se po nich na záhonech daří plodinám náročným na tento prvek.

Organická hmota je velice důležitá pro půdní bakterie, pro které představuje bohatou hostinu. Pokud jí je v půdě dostatek, fungují čile i rozkladné procesy a půdní život je aktivní.

Půdní úrodnost ovšem nezáleží pouze na obsahu organické hmoty, nezapomínejte ani na dodávání minerálů, bylo totiž dokázáno, že právě minerály z půdy během posledních desetiletí značně vymizely. Doplnit užitečné prvky do půdy přitom není nic složitého, stačí jen jednou ročně do záhonů zapravit kamenný prach, který mnohdy při stavební činnosti odklízíme jako zbytečný odpad.

Rostliny vhodné pro zelené hnojení

• řepka ozimá a jarní – vytváří velké množství organické hmoty, rychlý růst
• svazenka vratičolistá – rychlý vývoj během 6 týdnů, květy poskytují pastvu pro včely
• hořčice bílá – velké množství organické hmoty
• vikev setá – díky vydatnému růstu potlačuje vývoj plevelů
• jetel plazivý – obohacuje půdu o dusík, během květu láká opylovače
• špenát setý – husté prokořenění půdy, zabraňuje erozi
• pohanka tatarská – zabraňuje růstu plevelů, během květu pastva pro včely
• měsíček lékařský – likviduje háďátka v půdě, silně prokořeňuje půdu
• vojtěška setá – obohacuje půdu do značné hloubky o užitečný dusík
• směs hrachu – setého a bobu polního zdroj dusíku, vytváří drobtovitou strukturu půdy

Mohlo by vás dále zajímat

Zimní hnojení dřevin

Pan Braunšveig popisuje, jakým způsobem v zimě hnojit ovocné dřeviny a jaká hnojiva jsou pro to vhodná.

Proč vysévat zelené hnojení?

Výsev zeleného hnojení

Výsev zeleného hnojiva

Jak vysévat zelené hnojivo?

Podzimní zpracování a zúrodnění pozemku

Jak docílit zúrodněného pozemku?

Pěstování a příprava vysokého záhonu

Návod na přípravu vysokého záhonu.

Hnojení rostlin

Hnojení rostlin