Tentokrát opustíme zahradní styly, kde je na prvním místě výhradně okrasná funkce. Existují totiž i taková zahradní témata, která plní i jiné funkce. Do některých zahrad si můžete chodit pro zdravou sklizeň, jiné zase nabídnou přírodní přístřešek i prostřený stůl nejen pro majitele zahrady, ale také pro užitečné živočichy, kteří se postarají o ekologickou rovnováhu. Zahrady přírodní, permakulturní a užitkové jsou v dnešní době opět aktuální a přináší skvělý požitek během celého roku.
Každý zahradní styl je něčím typický a každému něco přináší a dává. V případě zahrady okrasné nebo anglické to jsou hlavně okrasné výsadby nebo perfektně udržovaný trávník. Hlavním cílem těchto stylů je tedy efekt okrasný. My vám ovšem v dnešním díle miniseriálu představíme poměrně všestranné zahradní styly, které vždy přináší některé ze stran užitek a pokud se vezmou za správný konec, měly by být i ekologicky šetrné.
Někteří zahrádkáři tento zahradní styl považují za neuspořádaný a poněkud divoký. Přeci jenom je zde hlavním cílem podpořit přirozený vzhled zahrady, který má odkazovat na volnou krajinu. Výsadby jsou plánovány hlavně s cílem na druhovou pestrost, přičemž hlavní slovo by měly mít rostliny domácí. Ty introdukované sem sice nemají vstup striktně zakázaný, ale neměly by početně převažovat a už vůbec by neměly mít expanzivní charakter.
Jednoduše řečeno je přírodní zahrada šetrná nejen po ekologické stránce, bere ohledy i na okolní přírodu a volně žijící živočichy. Právě ti sem mají dveře otevřené, vždyť bez nich by se zahrada nedala nazvat přívlastkem „přírodní“. Ačkoli je tento styl často spojován podobně jako zahrada permakulturní s chaosem a nepořádkem, ne vždy tomu tak musí být. Vše záleží na pojetí konceptu, který představuje základ všeho úspěchu.
Zahrada nemusí být nekontrolovatelně zarostlá plevelem, stačí, když přírodním procesům zasvětíte jen některý kout zahrady. Třeba ten, kde roste starý ořešák a v jehož blízkosti rostou lísky a trnky, do jejichž prořezu se moc nehrnete. V takové části můžete ponechat na zemi třeba hromádku kamení, listí nebo dřeva a uvidíte, jak rychle se sem nastěhují užiteční pomocníci. Ropuchy či jiné druhy obojživelníků, ježci, slepýši a užitečné ptactvo si sem jistě cestu rychle najdou a odměnou za to vám bude přirozený ústup škůdců, kteří by si jinak pochutnali na vaší zeleninové zahrádce.
Jenže aby to všechno tak hezky fungovalo, je nutné udělat ještě jeden ústupek. Budete se totiž muset vzdát používání chemických hnojiv a postřiků, které obsahovými látkami likvidují různé druhy organismů v podobě plevelů i hmyzu. Pozitivní zprávou ale je, že se zahrada obejde i bez chemie, chce to jen trochu více plánovat zvláště na zeleninové zahradě.
Permakulturní zahrada a myšlenka trvale udržitelného hospodaření
Permakulturní hospodaření na zahradě není žádným novotvarem v zahradní tvorbě. Tato myšlenka se začala ze zahraničí šířit před mnoha desetiletími, ačkoli u nás začala být známá spíše po vydání knih rakouského permakulturního zahradníka Seppa Holzera, který je velkým propagátorem tohoto způsobu zahradničení a vlastně i životního stylu.
Úplná absence chemie je naprosto nutná, pokud občas nějakou chemii použijete, nemůžete svou zahradu nazvat permakulturní. Tento zahradní styl se v mnohém podobá tomu přírodnímu, myšlenka je prakticky stejná. Efektivní a trvale udržitelné hospodaření, díky němuž předáme půdu ve stejné nebo dokonce lepší kvalitě generacím po nás. Myšlenka je to hezká a je poměrně i snadno zrealizovatelná, tak proč permakultuře nedat zelenou?
Pokud se budete o perma zahrady více zajímat, určitě se setkáte s pojmy jako jedlý les, polykulturní zeleninové záhony, bylinný trávník, květnatá louka, ovocný sad nebo třeba kráterová zahrada. Tento styl se od většiny ostatních výrazně liší, ale pokud se pro něj rozhodnete, můžete si být jisti, že uděláte záslužnou věc nejen pro sebe. Navíc si do své zahrady budete chodit pro zdravou sklizeň, pěstování plodin totiž tvoří podstatnou část této osvětové myšlenky.
Dnes se jen málokdy najde někdo, kdo si nechce ze zahrady přinést dokonce ani chutné jahody nebo ředkvičky. Většinou si i v okrasné zahradě nějaký ten záhonek vytvoříme, a to nejen v době, kdy máme malé děti a chceme jim vypěstovat zeleninu bez chemie. Užitkové zahrady nemusíme chápat jako samostatný styl, protože často právě ony doplňují i jiné zahradní styly.
Dokonce bývají součástí zahrad ryze okrasných, ale ovocný strom, několik druhů zeleniny a bylinky si prostě najdou cestu ke každému. I k tomu majiteli zahrady, který pochází z velkého města a zahradu si pořídil spíše z důvodu rozrůstání vlastní rodiny. Způsob hospodaření na užitkové zahradě se může v mnohém lišit, v současné době se ale i sem promítají vlivy permakulturního a k přírodě šetrného hospodaření.
V posledních letech je také dobré se zamyslet nad hospodařením s odpady, které zahrada vyprodukuje a s vodou, které poměrně rychle ubývá. Právě na zeleninové zahradě se organické hmoty vyprodukuje dost a vody se spotřebuje mnohdy také poměrně hodně, takže se při pěstování zeleniny zamysleme, jak to dělat co nejefektivněji.
