Každá rostlinka má různou vegetační dobu, a proto výsevy probíhají v několika fázích. Již v lednu můžeme vysévat celer, v únoru dejte do země semínka raného salátu, brokolice, lilku či paprik. A co nás čeká v březnu?
Dobrá úroda se nepodaří bez kvalitního osiva. Asi nejjednodušší způsob je ponechat si semínka z vlastní úrody. Už totiž víme, jak se mateřským rostlinám na zahradě dařilo a jakou péči od nás potřebují. Používat ale můžeme jen semínka permaodrůd, s hybridy (označení F1) to nefunguje. Sice vyrostou, ale často neplodí, nebo jen velmi málo. Semena z loňské úrody je nejlepší použít hned další sezonu, s každým dalším rokem totiž ztrácejí životaschopnost.
Nakupovat semínka se vyplatí co nejdříve, ještě v lednu či únoru, než bude jejich nabídka přebraná. Hledáte-li nové a zajímavé odrůdy či hybridy, na internetu najdete určitě vše. Zajímavou alternativou jsou tvz. semínkovny, které nabízejí bezplatné sdílení semen mezi zahrádkáři.
Na záhony nepouštíme ani semínka scvrklá, viditelně nemocná a napadená plísní. Zbytečně bychom si roznesli nákazu.
Semínka paprik nebo rajčat nejdříve dva dny máčíme ve vlažném nálevu s kapkou probiotik. Podaří se nám je tak mnohem rychleji probudit k akci, voda je přesvědčí, že je načase začít s klíčením.
„Při máčení musejí být semínka úplně ponořená ve vodě, tu měníme dvakrát denně. Preventivním trikem proti plesnivění namočených semínek je kromě přídavku probiotik také máčení ve vychladlém heřmánkovém nebo kopřivovém výluhu. Bylinky a rostlinná probiotika spolu můžeme kombinovat,“ doporučuje zahradnice weiki Michala Brabcová.
Misku umístíme poblíž topení nebo zakryjeme dírkovanou fólií pro zahřátí. Papriky totiž nejlépe naklíčí při teplotě 28–30 °C. Jakmile na semínku objevíme klíček, hop s ním do výsevního substrátu. Semínka rajčat také namočíme v nálevu s probiotiky a po dvoudenní koupeli je přestěhujeme do misky s výsevním substrátem. Pidirostlinky nejlépe vykouknou při teplotě kolem 25 °C.
Výsev provádíme do nižší misky s otvorem pro odvod vody. Naklíčená semínka sázíme do hloubky 0,5 až 1 cm s odstupem minimálně 3 cm. Používáme substrát pro výsev a množení. U rajčat, paprik a dalších větších semen můžeme vysévat do tzv. jiffů, což jsou zakořeňovače vyrobené ze slisované rašeliny, čedičového nebo jiného vlákna. Jejich výhodou je, že se vyhneme pikýrování a jiff vložíme ve správný čas rovnou do záhonu. Další podobnou alternativou jsou třeba půlky vaječných skořápek či vajíčkové kartony.
„Substrát s vysetými semínky jen opatrně rosíme, abychom si semínka nevyplavili. Celou dobu musíme hlídat správnou vlhkost. Vláhu účinně zadrží poklop z potravinářské fólie s dírkami pro proudění vzduchu. I malé zelenáče potom zaléváme s mírou. Nesmí zůstat na suchu, ale v přemokřeném substrátu jim uhnívají kořínky,“ radí zahradnice weiki Michala Brabcová.
Malé sazeničky teď potřebují hlavně dostatek světla a slunce, proto jim bude nejlépe na jižním okenním parapetu. Odhrneme záclony, ať nepřijde ani paprsek nazmar. Od věci nebude ani umělé přisvicování alespoň do poloviny března, obzvlášť ho ocení papriky. Moderní okna s dvojskly a trojskly totiž pohltí velkou část ultrafialového záření, které rostlinky potřebují.
TIP Living.cz: Napněte za rostlinky hliníkovou fólii, postačí i obyčejný alobal. Ten část světla odrazí zpět na rostliny a ty se nemají tendenci tolik vytahovat.
Jakmile mají sazeničky první dva „pravé listy“, je to signál pro první přepichování, jinak řečeno pikýrování do pěstebního substrátu. Tentokrát už bude mít sazenička vlastní bydlení. Stejně dobře jako sadbovač poslouží i kelímek od jogurtu s otvorem na dně.
Jak na to? Rostlinku opatrně podebereme – na pomoc si můžeme vzít profesionální pikýrovací kolík, vystačíme si však třeba i s dřívkem od nanuku – a zasadíme ji do nového bydliště.
Každé stěhování je pro rostlinku stres stejně jako pro nás pro lidi. Ten pomáhají překovat různé přípravky, které posilují kořenový systém rostlin a zlepšují zakořenění. Vedle zmíněných probiotik, můžeme použít například zálivku s lignohumátem.
Sazenice s „pravými listy“ v pěstebním substrátu můžeme také poprvé přihnojit – ideálně tekutým organickým hnojivem, sypkým organickým hnojivem weiki nebo bylinnou jíchou. Kdo má doma vermikompost ví, že žížalí čaj je malý hnojící zázrak.
