Houbařit ve sklepě? Proč ne? Nebude to sice tak romantické jako v lese, ale zase si vypěstujete houby dle vlastního výběru v průběhu celé sezóny (a nemusíte spoléhat na to, jestli zaprší nebo ne).
V domácích podmínkách se dají pěstovat nejen žampiony, ale i hlíva ústřičná, límcovka nebo houževnatec jedlý, známý spíše pod názvem houba shiitake. Dále jsou k sehnání speciální substráty s Jidášovým uchem (boltcovitkou bezovou) nebo penízovkou sametonohou (enoki).
Speciální substráty s houbovým myceliem (podhoubím) jsou k sehnání ve speciálních prodejnách a v některých zahradnictvích vždy na jaře a na podzim. Na jejich pěstování nemusíte mít zrovna dokonalý sklep. Protože ve tmě se pěstují pouze žampiony, ale ostatní druhy hub potřebují alespoň umělé světlo, můžete je pěstovat klidně i v samozavlažovacích truhlících.
Dříve se houbové sadby pěstovaly tak, že se houbová sadba vložila do otvorů vyvrtaných v dřevěných špalcích. Muselo se jednat o dřevo z listnatých stromů. Uběhla ovšem příliš dlouhá doba, než přišel čas sklizně. Trvalo to klidně i celé měsíce, než jste mohli poprvé sbírat houby. Na druhou stranu zase dřevěné špalky byly schopné rodit delší dobu. Houby jste pak mohly sklízet ve více vlnách.
Jak ale vznikají klasické substráty s podhoubím? V prvé řadě je třeba pilinootrubový základ tepelně sterilizovat. Poté se substrát naočkuje myceliem. Mycelia se pěstují na agarových živných půdách. Na agar se nejprve ve sterilním prostředí přenese z houbové plodnice její vnitřní část, přičemž plodnici lze označit za podhoubí vytvářené pouze odlišným způsobem.
Co byste řekli na houby z vlastní sklizně? (Zdroj: shutterstock.com) Co byste řekli na houby z vlastní sklizně? (Zdroj: shutterstock.com) Co byste řekli na houby z vlastní sklizně? (Zdroj: shutterstock.com) Co byste řekli na houby z vlastní sklizně? (Zdroj: shutterstock.com) Co byste řekli na houby z vlastní sklizně? (Zdroj: shutterstock.com)
Žampiony jako první volba
Pro žampiony a jejich pěstování připravujeme v místnostech ploché záhony. Ty by měly být od sebe vzdálené asi 20 cm. Po dvou dnech je očkujeme podhoubím. Další možnost je naplnit substrátem ploché bedny a ty pak uskladnit na policích. Máme-li zrnitou sadbu, rozhodíme ji pravidelně po povrchu a poté ji ještě zasypeme asi 2centimetrovou vrstvou substrátu.
Žampiony ke svému růstu potřebují stálou teplotu mezi 12 až 18 °C. Nutností je i pravidelná výměna vzduchu a dostatečná vzdušná vlhkost. Místnost pro pěstování žampionů musíme předem vybílit vápnem a vydezinfikovat její podlahy, bedny a police, v nichž budeme sadbu pěstovat.
První žampiony se začnou objevovat asi po pěti až šesti týdnech od založení záhonů. Abychom při sklizni hub nepoškodili podhoubí, sklízíme je krouživým pohybem.
Límcovka je houbou méně známou, ovšem vhodnou pro drobné pěstitele. Její plodnice dorůstají velikosti 7–15 cm. Nejčastěji se límcovky pěstují na slámě. Je možné použít slámu jakýchkoli obilovin, a to i z dřívější sklizně. V druhé polovině dubna, tedy měsíc před výsadbou, se sláma rozloží a po dobu 14 dnů se kropí. Aby bylo provlhčení stejnoměrné, sláma se obrací.
Na konci května je třeba slámu zformovat, stlačit a naočkovat sadbou límcovky. Přibližně za měsíc, při pravidelném kropení se začnou na slámě objevovat rostoucí bílé skvrny na povrchu. V druhé polovině srpna nebo v září se objevují plodnice, které sklízíme obvykle až do zámrazu.
Hlíva ústřičná je velmi užitečná našemu zdraví. Pěstuje se na slámě, která obsahuje potřebné živiny. Je potřeba slámu v pytli správně připravit a následně se o něj řádně starat.
