Při pěstování především salátů a bylinek ve sklenících se často využívá hydroponie. Vedli jste ale, že tímto způsobem lze pěstovat také pokojové rostliny? Pěstováním rostlin v živném roztoku odpadají problémy s plísněmi a je velmi vhodný do bytů, kde žije alergik.
Pro zajištění stability hydroponicky pěstovaných rostlin se tyto vysazují do neutrálního substrátu, ideálně keramzitu, který dobře nasákne živným roztokem. Kuličky pojmou a následně uvolňují vodu, takže ji ze dna nádoby transportují ke kořenům.
Protože voda sama o sobě žádnou výživu nedodá, přidává se do ní dlouhodobě působící živný roztok. Ten se připravuje z vody a hnojiv rozpustných ve vodě, která mohou být jak v tekutém, tak v pevném stavu. Dbáme na jeho správnou koncentraci. Příliš vysoká koncentrace by kořeny spálila. Nejlepší pro laiky je zakoupit speciální hnojiva pro hydroponii.
Proč hydroponie?
- Zásoba vody vám umožní se vzdálit z domova na delší dobu.
- Zálivka ani hnojení nezabere příliš času.
- Jedna nádoba poslouží k umístění několika rostlin s různými požadavky na půdu.
- Voda ve správném poměru se vzduchem vytváří optimální podmínky pro život rostlin.
- Díky vodoznaku máte vždy přehled o tom, kolik vody je v nádobě. Nehrozí přelití ani vysušení, jako je tomu u běžně pěstovaných rostlin v půdě a klasickém květináči.
- Výživa v podobě živného roztoku zajišťuje rostlinám veškeré potřeby na dobu 4–6 měsíců.
Co budete potřebovat?
Důležitou pomůckou pro pěstování v hydroponii je vodoznak neboli hladinometr. Vodoznaky se pořizují v závislosti na velikosti hydroponického květináče. Každý takový květináč má otvor, který slouží právě pro toto příslušenství. Květináč určený pro hydroponii je dvouplášťový, kde vrchní obal či dvojité dno vytváří zásobník vody pro vnitřní květináč. Použít ale lze prakticky každou nádobu, kterou nepostihuje koroze.
Doplňování vody by mělo probíhat jednou za dva týdny. Zálivka stačí taková, aby ukazatel hladiny vody byl na optimu. Na maximum zaléváme jen v létě, a to ještě jen ty rostliny, které jsou na hodně světlém místě, nebo ty, které opouštíme na dlouhou dobu, například při dovolené. Je-li ukazatel na minimu, je lépe vyčkat ještě 2–3 dny a až poté doplnit vodu na optimální hladinu. Není-li dostatek slunečního svitu, je vhodné snížit zálivku až o třetinu.
Tipy pro některé druhy rostlin
- U dřevnatých rostlin, jako jsou například dracéna nebo juka, je potřeba udržovat hladinu vody spíše na minimu.
- Rostliny v malých nádobách, které obvykle ukládáme na okenní parapet, zaléváme spíše malým množstvím vody a častěji. Jednak k nim stoupá teplo z topení a jednak na ně dopadá víc slunečního svitu.
- Chlad působí rostlinám různé choroby, proto není vhodné zalévat rostliny studenou vodou. Vždy použijte alespoň vlažnou vodu.
Jak přejít ze zeminy na hydroponii
Vždy je snadnější přeorientovat na pěstování v hydroponii mladší rostliny. Při přesazování je nejdůležitější očistit kořeny od zeminy. I sebemenší kousky zeminy by mohly započít hnilobný proces. Kořeny po očištění zkrátíme. Poté je v hydroponické nádobě zasypeme keramzitem. Většina kořenů musí zůstat nad hladinou vody, jinak by uhnily. Přibližně po dvou týdnech se začnou tvořit nové kořínky a to je doba, kdy přidáváme i živný roztok. Vhodným obdobím pro tuto změnu je jaro nebo léto.
Pokud jsou již rostliny zcela vyvinuté, utrpí touto změnou šok a budou potřebovat i tři měsíce v teple a při vysoké vlhkosti vzduchu, aby se zotavily. V hydroponii lze také zakořeňovat řízky, mnohdy snáze nežli v klasickém substrátu.
Foto: shutterstock.com
Publikováno: 7. 1. 2021, Autor: | autor: Zuzana Bohdalová