Jaro je v plném proudu a s ním i práce na zahradě. A právě jaro je ideální čas k založení trávníku. Co je k tomu potřeba, jak na to i co dělat, aby váš travní koberec byl přímo výstavní?
V českém prostředí jen těžko najdeme zahradu, která by postrádala trávník. Tento vegetační prvek chybí většinou pouze v těch nejmenších městských zahrádkách, které slouží spíše pro parkování osobního automobilu a místo zde sotva stačí na živý plot nebo květinový záhon. Ve většině případů ale trávník mnohdy tvoří i více jak polovinu plochy pozemku, takže se není čemu divit, když i požadavky na jeho kvalitu bývají poměrně vysoké.
Výsev nebo pokládka travních koberců?
Na rodinných zahradách volíme mezi dvěma metodami založení trávníku, každá z nich má své výhody i jisté nedostatky. Krajinné trávníky poblíž komunikací na svazích je možné zakládat ještě hydroosevem, ale tato metoda nebývá na rodinných zahradách běžná. Jakou metodu tedy zvolit, výsev nebo travní koberce?
Výsev
Tento způsob bývá nejběžnější a cenově i přijatelnější, jenže na výsledek si budete muset několik měsíců počkat. Rychlost klíčení ve velké míře záleží na roční době, dešťových srážkách a také na kvalitě úprav terénu nebo přesněji řečeno půdy. Osivo klíčí poměrně pomalu na tvrdé půdě, která nebyla dostatečně mechanicky zpracována technikou. Pokud se trávník vysévá v létě, může vás také potkat nemilé překvapení v podobě přívalových dešťů, kdy může zvláště ve svahu dojít ke splavení osiva. Trávník pak je třeba většinou založit znovu, nehledě na jisté komplikace se splaveným osivem do výsadeb.
Většina zahrádkářů dělá při výsevu hned několik chyb. Zaprvé špatně připravuje terén, půda by měla být nakypřená rotavátorem a uhrabána hráběmi. Osivo vyséváme buď ručním rozhozem, nebo výsevním strojem.
Druhou častou chybou bývá to, že v této fázi péče o osivo končí, přestože je třeba ho do půdy zasekat hráběmi nebo terén s osivem přetáhnout speciální sítí. Celý povrch se nakonec ještě uválcuje válcem, aby se osivo přichytilo k půdnímu povrchu.
Další otázkou je, zda osivo zalévat či nikoli. Všeobecně mnohem rychleji klíčí při zálivce, nejrovnoměrnější aplikaci vody zajistí automatický závlahový systém. Pokud se tedy rozhodnete pro zálivku, je třeba v ní celou dobu klíčení pokračovat. Vážnou chybou bývá intenzivní zálivka během klíčení, se kterou pak nárazově skončíme. Mladé rostliny jsou na vodu v tomto případě zvyklé, a pokud najednou přijdou o přísun vody, může to pro ně znamenat velký problém, zvláště pokud panují sucha. Jednoduchou radou tedy je, pokud zaléváte od začátku, v zálivce pokračujte nebo nezalévejte vůbec, mladé rostliny pak budou vůči suchu odolnější.
Potřebu zálivky do velké míry ovlivňuje také travní směs, jakou jste zvolili.
Po několika týdnech začne osivo klíčit, ale spolu s ním se začne objevovat i plevel. Jakmile se plevel objeví ve velkém a začne trávníku konkurovat, je třeba plochu ošetřit selektivním herbicidem pro likvidaci dvouděložných rostlin.
Pokud jste ovšem vyseli květnatou louku, žádný postřik neprovádějte, přirozenou součástí louky jsou květnaté druhy, tedy rostliny dvouděložné. První seč vás bude čekat ve chvíli, kdy porost dosáhne výšky přibližně 8 cm, rostliny by měly být silné. Po seči se dále doporučuje trávník pohnojit rychle rozpustným hnojivem, které podpoří bujný růst a hlavně zapojení trávníku.
na konečný výsledek si budete muset několik měsíců počkat.
Výhody výsevu:
jedině touto metodou lze celoplošně založit květnatou louku,
cenově přijatelná metoda i pro velké plochy.
Pokládka travních koberců
Pokládka travních koberců je dobrou volbou hlavně pro menší zahrady a především pro ty zahrádkáře, kteří chtějí ozelenit zahradu v co nejkratším termínu. Položení koberců je poměrně fyzicky náročné, navíc vyžaduje určité znalosti a zkušenosti, proto se ho vyplatí přenechat odborné firmě.
Postup při pokládce
Podobně jako v případě výsevu je třeba pečlivě připravit terén, půda musí být i v tomto případě odplevelená a nakypřená. Koberce se pokrývají tak, aby se spáry vykrývaly, tudíž na sebe nesmí v žádném místě navazovat. Koberce se k sobě musí pevně přitisknout, někdy se dokonce hutní gumovými palicemi, aby si co nejvíce „sedly“ k půdě. Po pokládce se plocha uválcuje a musí se neprodleně pečlivě zalít. Na trávník by se nemělo vstupovat do té doby, než koberec přiroste k podkladu a tím se přirozeně zpevní.
Následná péče o položený trávník
Trávník je třeba pravidelně zalévat. První seč se provádí mnohem dříve, než při výsevu, a to nejčastěji po jednom týdnu po položení. Hnojíme pomalu rozpustným hnojivem přibližně za dva až tři týdny. Díky tomu, že je trávník plně zapojen, nemusíte se obávat vzcházení plevelů, úplně tak odpadá mezikrok s postřikem proti dvouděložným rostlinám.
