Bez přísunu živin se na zahradě nedočkáte valné úrody ani většího zahradnického úspěchu. A tak často saháme po kupovaných hnojivech, která ovšem nejsou vždy zárukou kvality. Přitom kvalitní hnojivo máte na dosah ruky. Ano, je jím zahradní odpad, který tak často vyhazujeme. Proč byste si ho měli nechat?
Některé zahradní odpady jsou opravdový poklad, který se dá zpracovat různými metodami. Výsledné produkty se pak opět mohou vrátit na záhony, čímž snížíte dopady na životní prostředí a navíc si ušetříte i místo v kontejnerech na odpad.
Permakulturní zahradníci slovo odpad na své zahradě ani neznají, vše se totiž snaží šikovně zužitkovat. Všechna rostlinná hmota, která vzniká při seči trávníku, prořezu dřevin, pletí či zpracování úrody se dá různými způsoby zpracovat. Výsledkem pak může být v závislosti na typu hmoty dřevěná štěpka, kompost, bylinná jícha nebo dobře rozložitelný mulč a mnoho jiných materiálů, které se postupným rozkladem opět dostanou do koloběhu živin na vaší zahradě.
Organická hmota je na zahradě stejně nepostradatelná jako minerální látky, proto se na ni nedívejte jako na obtížný odpad, kterého se po každé údržbě zahrady musíte zbavit. Pokud se ho naučíte prakticky využívat, nebudete muset ani dokupovat synteticky vyráběná hnojiva, ale vystačíte si s tím, co máte na zahradě. Půdě tím navíc opravdu prospějete.
Zpracování biologického odpadu na hnojiva
Asi nejběžnějším způsobem zpracování zahradní hmoty a kuchyňských odpadů je výroba kompostu. Do něj patří nejen posečená tráva, nezdřevnatělé výhony dřevin, listí ze stromů, ale také zbytky z kuchyně v podobě zeleniny a ovoce. Aby se tato hmota dobře rozložila, je nutné ji sem tam doplnit o přídavek minerální složky v podobě zahradní zeminy, která přirozeně obsahuje půdní mikroorganismy, pro které je tato hmota potravou. Po nějaké době ji navíc úplně rozloží a vytvoří jemný kyprý materiál.
Výroba kompostu má ale svá pravidla a samotný kompost při ní prochází různými etapami. Kromě kompostu si ale můžete vyrobit ze spadaného listí i vlastní listovku, kterou nahradíte neekologicky těženou či vyráběnou rašelinu. Listovka může obohatit půdu při výsadbě kyselomilných rostlin, jako jsou borůvky chocholičnaté či různé vřesovištní druhy rostlin.
Zajímavou kapitolou je výroba bylinné jíchy, která si stále ještě hledá v zahradnické sféře své místo. Přitom se jedná o poměrně kvalitní hnojivo bohaté na dusík, proto za něj budou rády hlavně na přísun živin náročné druhy zeleniny, jako jsou tykve, brambory, řepa, rajčata nebo okurky. Jícha je poměrně dost koncentrovaná, proto je nutné ji před samotným hnojením zředit v poměru 1 : 10 vodou. Vždy ji aplikujte na vlhký půdní povrch, jinak by mohlo dojít k popálení kořenového vlášení. Jaké druhy bylin se hodí na výrobu jíchy? Na výběr máte z pestré škály planě rostoucích plevelů. Nejčastěji se používají kopřivy, heřmánek, kostival nebo třeba vratič.
Mezi nejčastější zahradní odpad patří posečená tráva, které navíc každý rok vyprodukujeme desítky až stovky kilogramů na každé zahradě. Tato hmota se může přidat do kompostéru spolu s dalšími materiály, ale stejně tak se s ní dají mulčovat zeleninové záhony.
K mulčování se hodí především jemně posečená tráva rozložená v tenké vrstvě, aby nedocházelo k jejímu zapaření a tvorbě plísní. Tráva se pak rychle rozkládá a obohacuje půdu o výživný humus důležitý pro půdní bakterie. V praxi se často zaměňuje čerstvá tráva za seno, ale to se k mulčování nehodí kvůli obsahu semen plevelů, které pak v záhonech klíčí. Posečenou trávu lze také využít jako lapač slimáků. Pokud ji v silnější vrstvě položíte na stinné a vlhké místo, slimáci zde nakladou velké množství vajíček, které potom jednoduše spolu s trávou zlikvidujete.
Zpracování větví
Další hmotou, kterou ze zahrady potřebujete každý rok odstranit, jsou větve okrasných či ovocných dřevin. Skvělou možností je zpracování na štěpku pomocí zahradních štěpkovačů. K čemu se štěpka hodí? Kromě toho, že s ní můžete topit, skvěle ji uplatníte jako mulčovací materiál nebo jí pokryjete povrchy zahradních cestiček.
