Zahrada

Zahradní stavby, Zahradní technika, Pěstování zeleniny, Pěstování ovoce, Bylinky, Okrasná zahrada, Trávník, Zahradní nábytek, Choroby, škůdci, plevele, Rady do zahrady, Voda v zahradě, Chemie a hnojiva, Pokojové rostliny, Rostliny a stromy, Zahradní inspirace, Pěstování na balkonu, Zvířata na zahradě, Permakulturní zahrada

Lepidla aneb Jak na lepení různých druhů materiálů

Snad každý kutil se snaží mít ve své dílně několik základních typů lepidel, aby je mohl v případě potřeby použít. Zásadní problém je ovšem v tom, že univerzální lepidlo neexistuje. Jaké tedy vybrat lepidlo na který materiál?

Bohužel na trhu je nejvíce dostupných asi 5 druhů lepidel, což ve většině případů vede ke zjednodušování pravidel typu „tento typ je na dřevo, tento na boty a tento na plast“. Takové škatulkování je však scestné.

Jaký je vlastně princip lepení?

Samotný princip lepení je poměrně složitý a na záležitosti kolem domu a pro běžné potřeby jej není třeba do detailu znát. Obecně je třeba vědět, že pevnost lepeného spoje závisí na:

adhezi (přilnavost lepidla k lepenému povrchu)
kohezi (soudržnost hmoty lepidla – jeho vnitřní pevnost)
smáčivosti lepeného povrchu lepidlem
pevnosti lepeného materiálu (soudržnosti materiálu)

Kromě těchto čtyř pravidel závisí také úspěch vaší práce na dobře zvolené technice spoje a způsobu přípravy materiálů. Spoj je totiž třeba vždy konstruovat jako spoj lepený, stejně tak jako je nutné dané materiály řádně očistit či zdrsnit apod. Nejlépe se tak lepí porézní polární materiály, jako je třeba dřevo, papír nebo kov či PVC. Naopak nejhůře se lepí nepolární materiály jako polyetylen (PE), polypropylen (PP) či silikon.

Než naneseme lepidlo

Než sáhneme po lepidlu, musíme si nejprve uvědomit, jaké vlastnosti by měl spoj vykazovat. Má být pružný, pevný nebo teplotně či voděodolný? Tyto parametry nám sice stačí k výběru lepidla, ale to neznamená, že nám také zajistí danou kvalitu spoje jako celku. To musíme zajistit sami.

V prvním případě vhodnou konstrukcí spoje. Konstrukcí existuje několik typů, a tak je nutné potřebné informace dohledat v odborných textech nebo se optat patřičných odborníků – v případě spojování dřeva například truhláře.

Jakmile máme definovaný typ spoje, musíme všechny části ploch, na které budeme nanášet lepidlo, připravit. Příprava spočívá ve zdrsnění, odmaštění či chemické úpravě povrchu.

U běžných materiálů, které se nejvíce v domácnosti spravují:

dřevo – lepené plochy na sebe musí co nejpřesněji doléhat, musí být vhodně zdrsněné, musí dojít k odstranění zbytků barvy, laku a jiných materiálů, které časem degradují či mohou bránit dobré adhezi nebo smáčivosti.
kovy – lepené plochy na sebe musí co nejpřesněji doléhat, musí být vhodně zdrsněné, v případě poniklovaného kovu je nutné vrstvu niklu odstranit, musí být odmaštěné – možné použít aceton či metyletylketon a mnohé další.
plasty – nutné zjistit, o jaký druh plastu se jedná, je nutné počítat se složitějším či pracnějším postupem.
sklo, keramika, porcelán – nutno zvážit odolnost spoje a jeho zdravotní nezávadnost, spojované povrchy řádně očistit a vysušit, odstranit staré zbytky lepidla (pokud již někdy došlo ke slepení), zvážit možnosti fixace či pracnost spojení – ne vždy je vhodné zvolit vteřinové lepidlo (kyanoakrylátové).

Čtěte také:

Poté, co máme materiály řádně připravené ke slepení, se již stačí řídit dle rad výrobce lepidla. V návodu by mělo být napsáno, jakým způsobem a v jaké vrstvě má být lepidlo naneseno a jak dlouho trvá jeho vytvrdnutí, kdy je třeba spoj fixovat.

Nejběžnější typy lepidel

Lepidel existuje na trhu celá řada, dělí se do skupin dle jejich principu vytvrzování. Mezi nejběžněji používané typy lepidel v domácnosti patří:

Kyanoakrylátová (reaktivní lepidla) – jejich nespornou výhodou je velmi rychlé slepení materiálů (většinou jich je možné slepit více než jeden druh) k sobě. Nevýhoda spočívá v malé pružnosti a křehkosti spoje. Nejběžnějšími zástupci jsou lepidla vteřinová.
Epoxidová (reaktivní lepidla) – vysoká pevnost ve smyku, teplotní a chemická odolnost, pomalé tuhnutí, velmi malá pevnost v odlupování. Nejčastěji je lze na trhu sehnat jako lepidla dvousložková.
Polyvinylacetátová (disperzní lepidlo) – tato lepidla mají výbornou adhezi ke dřevu či papíru, vhodné na pružný spoj, mají horší chemickou odolnost než disperzní akrylátové lepidlo. (Nejznámější značka, která se u nás prodává, je Herkules).
Chloroprenová (rozpouštědlová lepidla) – pružný a odolný spoj. Pomalu vulkanizuje. Nejčastěji používaným je u nás Chemoprén.

Další dobré tipy k lepení najdete v naší galerii: