Málokdo ví, že rozchodnice růžová je považována za velmi významnou léčivou rostlinu. Zvláště její kořen oplývá rozsáhlými léčebnými účinky. V minulosti se i u nás rozchodnice využívala velmi hojně, a právě to se stalo této rostlině osudné. V ČR došlo prakticky k jejímu vyhubení a nyní je u nás zařazena mezi rostliny kriticky ohrožené.
Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) je zařazena do čeledi tlusticovitých (Crassulaceae). Někdy se můžeme setkat i s označením rozchodník růžový (Sedum rosea). Příslušnost k této čeledi je patrná na první pohled díky tlustým listům a květům na vrcholcích listových růžic.
Jedná se o vytrvalou dvoudomou rostlinu, která roste nejlépe ve vyšších polohách. Tam se s ní můžeme setkat v řídkých lesích, na skalnatých svazích, ve škvírách vzniklých ve skalách nebo mezi klečí, případně na vysokohorských loukách. Druhové jméno rosea získala rozchodnice díky specifické vůni podobné vůni růží. Tuto vůni vydávají kořeny po rozemnutí.
Extrakt z kořenů je bylinný adaptogen
Adaptogeny jsou nazývány bylinné produkty, které pomáhají organismu přizpůsobovat se stresovým situacím. Jejich pozitivní účinky mají vliv jak na tělesnou, tak i na duševní stránku našeho těla. Jejich užívání musí být naprosto bezpečné a netoxické.
A právě extrakt z rozchodnice růžové je považován za velmi účinný bylinný adaptogen, který se získává z kořenů této rostliny. Kromě odbourávání stresu pomáhá zvyšovat vytrvalost, sílu a psychický i fyzický výkon našeho organismu.
Rozchodnice růžová bývá někdy nazývána zlatým kořenem nebo arktickým kořenem, vzhledem k místům svého přirozeného výskytu vysoko v nadmořských výškách.
Pěstování rozchodnice
Vzhledem k tomu, že u nás se jedná o přísně chráněnou rostlinu, kterou není možné ve volné přírodě trhat, musíme si ji zakoupit v zahradnictví a pěstovat si ji sami na svých zahrádkách.
Pokud k tomu ovšem máme vhodné podmínky. A těmi jsou slunné stanoviště a propustná půda s vyšším obsahem manganu. V našich podmínkách jsou rostliny plně mrazuvzdorné. Spolehlivě se dají pěstovat i v zóně 2, to je do –45 °C. S příchodem zimy usychají rostlinám listy a nad povrchem zůstávají pouze obnovovací pupeny.
Dobývání, sušení a zpracování kořenů
Kořen se dobývá nejdříve u tříletých rostlin, a to v průběhu srpna nebo září. Jakmile kořeny důkladně opereme, nakrájíme je na tenké plátky a sušíme při teplotách mezi 40 až 50 °C. Když jsou plátky dokonale vysušené, rozemelou se a využívají ve formě odvaru anebo se luhují v alkoholu. Tak vznikne tinktura, která se užívá ve formě kapek.
V současnosti tento preparát nejvíce využívají sportovci, neboť pomáhá budovat vytrvalost a podporuje svalovou aktivitu.
Další mimořádné účinky má i při spalování tuků, takže se hodí pro léčbu obezity. Moderní medicína uplatňuje účinky rozchodnice také při léčbě vysokého krevního tlaku, zlepšování paměti, proti bolesti a depresím nebo při léčbě štítné žlázy a také při nachlazení.
Doporučení
V případě, že si sami budete bylinu pěstovat, vždy se poraďte o jejím užívání a dávkování se svým lékařem. Existují již hotové přípravky s přídavkem mletého kořene rostliny Rhodiola rosea. Ty je možné zakoupit v lékárnách anebo v prodejnách zdravé výživy.
Rostlina pomáhá kromě lidí také zvířatům, nejčastěji psům, kočkám a koním. Je tedy součástí i některých veterinárních přípravků, které jsou nejčastěji určeny pro stimulační činnost nervového systému zvířat a rovněž pro zvýšení energie v organismu.
Publikováno: 10. 10. 2022, Autor: | autor: Zuzana Bohdalová