Význam dřevin v krajině a zahradě aneb Proč potřebujeme stromy
Všímáme-li si dřevin z hlediska rozšíření záměrným vysazováním, musíme zvážit jejich výsadbu s ohledem na podmínky stanovišť, v globálním měřítku pak brát ohled na klima. Díváme-li se na dřeviny jako na celek, musíme jim přiznat zásadní význam při udržování optimálního vodního režimu v krajině.
Význam dřevin v krajině a zahradě aneb Proč potřebujeme stromy
Čím dřeviny pomáhají okolnímu prostředí
Dřeviny v krajině pomáhají se zadržováním srážek. Dokážou nasát velké množství vody a tu pak uvolňovat postupně a pomalu. Porosty dřevin tímto způsobem výrazně zabraňují erozi půdy. V zahradní praxi si toto často uvědomujeme pouze tehdy, jsme-li vlastníky zahrady zbudované ve svahu.
Máme-li zahradu navíc v blízkosti lesa, uvědomíme si i další základní fakt, a tím je schopnost lesa ochlazovat či naopak oteplovat vzduch. Díky tomu je klima v blízkosti lesa celkově příznivější a vyrovnanější. Větší porosty dřevin jsou pak vysazovány jako účinné větrolamy sloužící jako přírodní bariéry větrům a vichřicím. S těmi si poradí zvláště ty stromy, které koření hluboko a mají houževnaté dřevo.
Stromy a dřeviny podporují rovněž odpadem biomasy vznik nové půdy a pomocí svých hlubokých kořenů rozrušují, rozkládají a následně přeměňují v půdě jinak nestravitelní minerály. Opadem listů v podzimním období se dřeviny úspěšně brání usychání během zimy. Přičemž platí, že stromovité jehličnaté dřeviny jsou schopné přežít i v extrémnějších podmínkách než listnaté stromy a rovněž ve vyšších polohách. Toto je důsledkem jejich lepší adaptace na nepříznivé podmínky. Jako příklad lze uvést jehlice, které mají menší odpar vody než listy, a tak odparem z jehlic stromy neztrácejí důležité minerální látky.
Jedny z hlavních funkcí zeleně
Jednou z těch nejdůležitějších funkcí dřevin jakož i další zeleně je vytváření kyslíku. Navíc listy u dřevin mají další úžasnou schopnost fungovat jako účinný prachový filtr. Při zakládání zahrad je vhodné na to pamatovat, máte-li pozemek vyčleněný pro zahradu v blízkosti komunikace.
Problém zvaný nadmořská výška
V zahradnické praxi se můžeme při pěstování dřevin potýkat s problémem zvaným nadmořská výška. Ta může zásadním způsobem ovlivnit pěstování nejen dřevin, ale i všech ostatních rostlin.
S nadmořskou výškou je vázaný soubor faktorů, které ve výsledku určí, zda a kam je rostlina schopna přirozeně vystoupat, a naopak, kde již není schopna růst. Podle toho je možné usuzovat i na náročnost pěstování konkrétních druhů v nižších anebo vyšších polohách. To je důvod, proč je třeba mít při zahradničení jisté povědomí o původu dřevin, které si hodláme vysadit na své zahradě. Díky těmto znalostem jsme pak schopni zhodnotit perspektivu pěstování jednotlivých druhů s ohledem na jejich konkrétní stanoviště.
Posuzování výběru dřevin
Existuje hned několik hledisek, podle nichž bychom měli posuzovat výběr dřevin pro svou lokalitu. V prvé řadě je důležité seznámit se dobře s místními podmínkami. Jako další následuje výběr podle teplotních zón. Zvážit musíme také naše estetické a funkční požadavky na dřeviny. A naopak nutné je zohlednit i požadavky dřevin na půdu a půdní strukturu, požadavky na vláhu a na světlo. V případě městských výsadeb je nutné znát například i taková hlediska, jako je slanost půdy. Jedná se hlavně o okolí v zimě silně solených komunikací. Takové prostředí nesnese většina dřevin. V blízkosti vodních toků zvažujeme i odolnost dřevin vůči zaplavení.
V souhrnu a s ohledem na výše uvedené skutečnosti je jasné, že pokud dřeviny v krajině mizí, jsou poškozené anebo některé již docela vymizely, nakonec se to projeví radikálním způsobem i na celém biotopu. V tom bychom přírodě mohli alespoň částečně vypomoci tím, že budeme vysazovat původní dřeviny, které se v daných oblastech kdysi běžně vyskytovaly a prosperovaly v ní a nevysazovat na svých zahradách nepůvodní a exotické rostliny ve velkém množství.
