Tradiční i méně běžné bylinkové výsadby pro milovníky aromatických rostlin
Sice venku ještě vládne zima, ale proč se nezasnít a nezačít plánovat výsadby na novou sezonu? Hlavním tématem vaší zahrady se mohou stát bylinky, které celý prostor krásně provoní, a vy si z nich budete moci vyrobit různé produkty. Pokud nemáte na zahradě dostatek místa na velkoplošné bylinkové záhony, vyčleňte pro tyto nenáročné rostliny alespoň kousek u zahradní terasy, kde při grilování oceníte hlavně kořeninové bylinky.
Tradiční i méně běžné bylinkové výsadby pro milovníky aromatických rostlin
Bylinky mohou být ozdobou každé zahrady. I na tom nejmenším pozemku se vždy najde kousek půdy, který mohou tyto všestranně využitelné rostliny ovládnout. Ani v městském bytě se jich nemusíte vzdávat, nenáročné a méně vzrůstné druhy totiž dobře prosperují v truhlíku za oknem nebo ve větší nádobě na balkonu.
Na větším pozemku se ovšem klidně pusťte do větších experimentů. Kromě klasického bylinkoviště vyzkoušejte bylinkový vrch, nábytek z vonných půdopokryvných mateřídoušek nebo krásnou bylinkovou spirálu, která zahradě dodá zajímavé kouzlo. Do takové voňavé zahrady se pak budete rádi vracet.
Inspirujte se historickými zahradami
Pokud nemáte zrovna v lásce moderní trendy, klidně si zalistujte starými knihami nebo klášterními bylináři. Bylinky nejsou žádnou novinkou 21. století. Pěstovali je naši předci již před mnoha staletími. Bylinky se tak zabydlely třeba v klášterních nebo lékárenských zahradách, kde byly speciálně pěstovány hlavně ty druhy, které se tehdy používaly jako přírodní léky.
Sortiment takových bylinek se od dnešní doby trochu lišil a občas byste v něm našli i takové rostliny, které dnes spíše považujeme za jedovaté nebo nejedlé.
Klášterní zahrádku nebo lékárenský záhon si ovšem můžete založit i na své zahradě. Klášterní záhon mívá pravidelnou dispozici a klidně do něj vysaďte rostliny určené na léčbu různých zdravotních obtíží. Podobně můžete pojmout i lékárenský záhon, do kterého si budete chodit na sklizeň bylinek na léčbu kašle, rýmy nebo bolesti v krku.
Do zahrady vysaďte i vzrůstnější léčivé rostliny, pokud to prostor samozřejmě dovoluje. Bez černý (Sambucus nigra) nebo lípa srdčitá (Tilia cordata) patří mezi potopudné rostliny, které se odjakživa používaly na snížení horečky. Navíc mají jejich květy protizánětlivé účinky.
Inspirovat se také můžete středověkou drnovou lavičkou, jejíž sedák poroste například půdopokryvná mateřídouška (Thymus). Ta snese i zátěž, při které se navíc krásně rozvoní.
Řešení pro velké zahrady
Asi nejvíce možností při použití bylinek umožňují samozřejmě větší pozemky, kde jen tak nešetříte s každým metrem čtverečním. Bylinkový vrch či spirála nejvíce vyniknou a svou funkci plní hlavně tehdy, když mohou na zahradě zaujmout plochu o více metrech čtverečních. Obě výsadby umožňují díky rozdílným podmínkám v různých částech pěstování rostlin s odlišnými požadavky.
Zatímco ve spodní části spirály nebo vrchu se bude více dařit rostlinám náročnějším na živiny a vodu, v horních částech budou prospívat druhy do sucha a na plné slunce.
Před stavbou spirály je třeba si ujasnit, z čeho vytvoříte jádro a jaký materiál bude sloužit ke stavbě této bylinkové výsadby. Do jádra můžete dát kámen, kusy betonu nebo nezávadné suti, staré nepotřebné cihly nebo pařezy, kterých byste se jen tak nezbavili. Ačkoli vám to může přijít zvláštní, věřte, že tyto hrubé materiály budou plnit funkci přirozené drenáže, která odvede přebytečnou vodu. Ta by totiž mohla v nadbytku bylinkám spíše uškodit.
Na stavbu stěn spirály poslouží hlavně kámen nebo cihly, které působí více přírodním dojmem. Jiné materiály samozřejmě použít také můžete, ale vždy berte v úvahu jejich působnost a estetickou funkci v zahradní kompozici.
Bylinky v trávníku
Někdy se stačí jen detailně podívat kolem sebe a uvidíte, že na sběr léčivých rostlin vlastně ani nemusíte chodit příliš daleko. Pokud trávník neošetřujete hnojivy a postřiky, nejspíš v něm roste hned několik druhů bylinek.
Kromě pampelišky (Taraxacum officinale) se zde jistě najde sedmikráska chudobka (Bellis perennis), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) nebo popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea), co si ještě přát více?
Na suché stráňce nebo na okraji zarostlé cesty se jistě najde řebříček obecný (Achillea millefolium) nebo třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum).
Jestliže si chcete rozšířit sortiment těchto planých rostlin, určitě si můžete přinést sadbu z volné přírody, jen se vyhněte druhům ohroženým a chráněným. V podrostu dřevin se bude skvěle dařit kostivalu lékařskému (Symphytum officinale), mařince vonné (Galium odoratum) nebo česneku medvědímu (Allium ursinum), který roste v lužních lesích.
